26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Homilie: Není strach jako strach

20. 6. 2017

|
Tisk
|

Když jsme vyslechli evangelium dnešní neděle, je nám jasné, co je jeho hlavním tématem: Pán Ježíš nás chce zbavit strachu.

Vydání: 2017/25 Boží tělo nad městem, 20.6.2017, Autor: Stanislav Přibyl


Strach je jednou ze základních přirozených pohnutek. Je projevem pudu sebezáchovy. Provází nás od narození až do hrobu. Když jsme byli děti, báli jsme se takových maličkostí jako tmy, toho, že budeme sami, cizího hlasu a také příšer, o kterých nám dospělí vypravovali, abychom byli hodní. Pamatuji si, jak jsem se bál v tramvaji, kde bylo tolik velkých lidí a z maminky mi zbyla jen ruka, které jsem se křečovitě držel, nebo vodníka u nás na zahradě, který hlídal nádrž s dešťovou vodou a teta ho vyrobila a posadila tam, abychom se my děti k té nádrži nepřibližovali. Bál jsem se ale také něčeho jiného: už ve školce nám totiž říkali, že bude atomová válka. A když u nás v ulici jednou v noci začalo hořet, byl jsem k neutišení. I později přišly nejrůznější obavy…
Strach je jakousi odpovědí na domnělé či skutečné nebezpečí. Pokud se ale stane chronickým postojem, který nás omezuje a paralyzuje, je situace závažná.
Na druhou stranu jen ten, kdo zná, co je to bát se, ocení také skutečnost odvahy. Ostatně jsme jako malí či mladí sbírali „bobříky odvahy“. Darem Ducha Svatého pak není strach, ale Bázeň Boží, zatímco statečnost je jednou z kardinálních ctností.
Jak tedy nakládat se strachem? Účinnou zbraní proti neoprávněným obavám je důvěra v Pána Boha. A taky důvěra ve vlastní rozum a zkušenost. Musíme přiznat, že se často bojíme neoprávněně. Strach nám nahánějí nejasné a nejisté situace, které se podobají koštěti na schodech do sklepa, které v mihotavém světle pouliční lampy vyrostlo v obludné strašidlo. Co se v takovém případě dělá? Rozsvítíme si!
Při boji s chronickým či neoprávněným strachem je tedy potřeba, abychom si ve vlastním nitru rozsvítili a zbavili se tak toho, co tvoří ona strašidelná zákoutí. Tím pravým světlem je náš Pán. Právě slova dnešního evangelia jsou účinným reflektorem, který zaplaší tmu a strach: „Nebojte se lidí… Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo… Nebojte se, přiznám se k vám…“ Anebo ještě jiná Ježíšova slova: „Nebojte se, já jsem přemohl svět.“ (Jan 16,33) Pán Ježíš strach nezatracuje, ale poukazuje na jeho neoprávněnost. Na druhou stranu ale naopak doporučuje, abychom se báli: „Bojte se toho, který může zahubit v pekle duši i tělo.“
Podle toho, čeho se máme a nemáme bát, poznáváme, co je v životě opravdu důležité. Není to pozemský život sám. Jde spíše o jeho kvalitu, tedy o Boží přátelství. Když se člověk drží Boha, někdy přichází o život, jak vidíme na mučednících. Nemysleme si, že se mučedníci nebojí. Bojí, ale strach nemá poslední slovo, platí u nich slovo Písma: „Dokonalá láska strach vyhání.“ (1 Jan 4,18) Zde se ukazují skutečné hodnoty života. Není to život sám, ale život věčný. Abychom jej získali, musíme už zaživa zemřít všemu, co nás od Boha dělí, tedy i neoprávněnému strachu. Jak to stojí na jedněch jihočeských slunečních hodinách: „Kdo umře, než umře, neumře, když umře.“

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou