Homilie: Kým Pán Ježíš vlastně je?

Vydání: 2016/51 Z Betléma na sváteční stůl, 13.12.2016, Autor: Jan Houkal

Jestliže na první neděli adventní se před námi rozevřela perspektiva konce světa (ve smyslu přípravy na Kristův příchod, který ještě nenastal) a jestliže na druhou a třetí byla v popředí postava Jana Křtitele (majícího připravit nový příchod Páně do našeho srdce a života), tak dnes se v evangeliu otevírají události narození Páně už přímo předcházející (to je rozměr adventu jako bezprostřední přípravy na oslavu příchodu Krista, který už nastal, na Vánoce).

Všechna tři dnešní biblická čtení jsou vlastně o tomtéž: kým Pán Ježíš, který na svět přišel a znovu na něj přijde a který stále má přicházet do našeho života, vlastně je. Nejprve zaznívá Izaiášovo proroctví o početí panny a narození Emanuela. Evangelista Matouš nás zpravuje o události zvěstování (ovšem z pohledu sv. Josefa, a proto – na rozdíl od Lukáše, který tak činí z pohledu Mariina – nás nezpravuje o žádných detailech). Apoštol Pavel pak ve čtení druhém vyznává, kým Ježíš je: Boží Syn, jehož lidské narození bylo předpovězeno proroky a jehož Božství se projevilo mocnými činy. Týden před Vánocemi tedy zaznívá základní křesťanské vyznání: Pán Ježíš je pravý Bůh a pravý člověk v jedné osobě.

Je to právě panenské početí, které je základem této pravdy a které ji také v dějinné chronologii evangelia zjevuje jako první: Pán Ježíš je po tatínkovi Bůh, po mamince člověk. Bůh Otec mohl svého Syna poslat na svět i jiným způsobem, ale panenské početí Ježíšův původ dobře ozřejmuje. Není proto divu, že právě tato událost byla od počátků křesťanství okolním světem různě popírána a zesměšňována: Ježíšovým otcem je Josef nebo nějaký jiný muž, panna bez muže počnout nemůže, je to jen mýtus, který rané křesťanství formulovalo pro potvrzení své víry. A podobně je tomu dodnes.

Přesto je panenské početí novozákonním svědectvím, které i při všem moderním výkladu Písma není možné redukovat na nějaký obraz. To bychom museli popřít nejen evangelium (a i o osm století starší proroctví Izaiášovo), ale i celé následné křesťanství vyznávající Ježíše jako Božího Syna „narozeného z Panny“.

Není navíc vůbec žádný důvod se znepokojovat tím, že se jedná o zázrak. Chce-li se totiž Bůh v našem světě jako Bůh projevit, pak tak činí způsobem tento svět přesahujícím. Zázraky – a Mariino panenské početí je už starými církevními otci vnímáno jako jeden z největších zázraků – jsou naopak něčím, co pravost evangelia jakožto radostné zvěsti o Božím příchodu mezi nás jen potvrzuje. Mnohem jednodušší by přeci bylo Synovu sestoupení z nebe přisoudit například nějaké přirozené vysvětlení, anebo naopak mu připsat nějaké zcela mimořádné a všem zřejmé projevy. Evangelium tak nečiní. Proto jeho prosté svědectví o narození z Panny je spíše povzbuzením, že v Ježíši nepřišel na zem jen obyčejný člověk, ale opravdu Boží syn, a to způsobem, jak si přál přijít, aby mohl s námi zůstat „po lidsku“ i nadále. A na tom přece naše víra stojí a padá.

P. Jan Houkal
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay