26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Homilie: Kristus slouží Otci, aby nás naučil sloužit

13. 2. 2018

|
Tisk
|

Ježíš plný Ducha Svatého je nejen hnán do pouště, nýbrž doslova „honěn“ pouští po celých čtyřicet dní – a tam pokoušen ďáblem. To přece nezní jako stav, ale jako táhlá událost. Lze tedy být zároveň plný Ducha a být pokoušen ďáblem. „Vypumpovaný“ až do dna, vyčerpaný až na základ své přirozenosti. Drolen v každém projevu života. Trojí pokoušení není abstraktním archetypem z umělého světa, ale odpovídá Pánovu přijetí celého našeho bytí. Učedník pak nemůže být jiný než jeho Mistr. Znovu a znovu budeme nahlížet do tohoto děje, možná vynalézat zase nová slova. A přesto skutečnost duchovního vyhodnocení je tuze prostá.

Vydání: 2018/7 Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým, 13.2.2018


Tedy pokušení první. „Nejen z chleba žije člověk“ je odpověď na každou životní situaci, jejíž formulka zní: „Nemohu žít bez (každý si doplní)“. Vždyť Dej nám chléb je nejurgentnější prosba i z Janáčkova meditativního Otčenáše. Zpívající lomcují mřížemi a křičí k Hospodinu o potřebné sousto chleba. Též jiné existenciální vrstvy jsou ve skladbě zastoupeny, ale ne tolik výrazně. Jako by pro nás byl nejdůležitější „materialismus chleba“ na poušti. Hodnotíme člověka podle zajištěnosti, komfortu a podobně. Mluvit o tom, že nás dennodenně Pán obléká do svého světla, je neúčinné.
Druhé pokušení. „Pak ho ďábel vyvedl vzhůru.“ To „vzhůru“ je jednoznačné. Nahoru vystupující člověk je pokoušen více než ten, jenž zůstává dole. Celý vějíř nových pokušení, dosud neznámých, se otevírá. Jde o „všechna království světa“: tím je míněno vše, čím se lze kochat a čím lze být uchvácen i za cenu vědomého ignorování Boha, o němž se domníváme, že nám vytyčuje hranice.
Ve třetím pokušení jde o zřícení; o pád, který je zároveň prožíván jako „vznášení se“ – též jako pokušení žít rád v nebezpečí. A rozleptání identity osobnosti: „Jsi-li...“ Jak často nás vlastní smyšlenky rozbíjejí na atomy! Svízelné trápení ducha: nemáš na to, odejdi od takové práce, vždyť si neporadíš se sebou, jak chceš radit druhým... Člověk se považuje za beznadějně zpackaného, dokonce za „prohnilého“. Leckteří to zakoušejí. Kde je osobní láska Pána, která je tak konkrétní? Kde je velikost Ježíšova jména, jeho všemohoucnost, božskost, líbeznost a krása?
Kristovo Srdce ovšem vstává z mrtvých. Láska miluje i v detailech. V našich pokušeních Pán zcela zvítězil: a přichází k nám jako oslavený. Proto si osvojujeme poddajnost v srdci, neboť ta nás přivyká na jeho vítězství. Kristus slouží Otci, aby nás naučil sloužit. Pán nám dává sebe: trojjediného Boha. Co Bůh nabízí, pochází z hlubin Ježíšova velekněžského Srdce. Každého mučedníka před mučednictvím provede poslední večeří – večeřadlem: dá mu zakusit božskou něhu a slast svého Srdce, třebaže syrově zakusil jakoby neřešitelnost v pokušeních. Představme si též hrozné a bolestivé oddělení Ježíše od Matky Marie. Ježíš umírá i v našem srdci, neboť v něm byl pokoušen. On je však naše vzkříšená Láska, vzkříšený Pokoj, vzkříšená Radost, vzkříšený Život, vzkříšené Štěstí.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou