Homilie: Jsme Kristovým tělem, rukama, srdcem...

Vydání: 2018/47 Varhany budou šperkem katedrály, 20.11.2018

Slavností Ježíše Krista Krále završujeme liturgický rok, v jehož průběhu jsme společně rozvažovali nad rozmanitými událostmi z dějin spásy, jež našly své naplnění v životě a díle Ježíše Krista. Je to mnohem víc, než kdybychom se snažili poučit se ze stránek Písma sami.

Rozměr modlícího se společenství, v jehož středu je sám zmrtvýchvstalý Pán, boří všechny možné hranice, které by se snad jinak zdály být nepřekonatelnými: mezi mladými a staršími, mezi domácími a přistěhovalci, mezi zdravými a nemocnými. A ještě víc než to – ve společné modlitbě padají všechny hranice, dokonce i mezi minulostí, přítomností a budoucností.

Dobře užíváme svěřeného času, pokud nám slouží. Špatně, pokud nám vládne. Jednotlivé dny, měsíce a zvláště pak neděle v průběhu liturgického roku se pro nás staly posly, co neustále přinášejí posilu v přívalu naděje, kterým je samotné Boží slovo. To nejlépe okoření náš život, aby měl doslova „šťávu“. Abychom měli odvahu uvést Slovo v život společně.

Ježíšovo království není z tohoto světa. Křížová cesta nemá nic společného s korunovačním průvodem, ani kříž se trůnu nepodobá. Přesto však hovoří srozumitelným jazykem lásky, který nemá nic společného s klamavým leskem okolního světa. Láska v tomto světě neexistuje bez bolesti. Kříž je toho výmluvným dokladem, stejně jako prázdný hrob... Nesmíme se bát riskovat, zkoušet hledat nové cesty, pokud je v sázce život a zvlášť život věčný!

Slavnost Ježíše Krista Krále v sobě nemá ani nejmenší rozměr světského triumfu. Jemu by ostatně už ani lidé příliš nerozuměli. Vybízí k hledání jiného rozměru Království, a to v chudobě, pokoře a hlavně ve službě druhému, jak nás koneckonců často vybízí i papež František. To je ve světě prvořadým privilegiem jeho nevěsty – Církve. Jsme její součástí.

Jsme ve světě strážci Pravdy. Jsme Kristovým tělem, rukama, srdcem. Musíme s ním přicházet i na ta nejposlednější místa světa. K ubohým a nuzným. K přistěhovalcům a sirotkům. Uskutečňovat všude to, zač se každodenně modlíme: Pane, přijď království tvé. To nejsou prázdná slova, ale slova o naději pro nás i pro celý svět!

P. RADEK MARTINEK

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 46 12. – 18. listopadu 2019

Pouť završí setkání s papežem

Na pouť do Říma se o uplynulém víkendu vypravilo více než dva tisíce poutníků z České republiky. Ve Věčném městě děkují za třicet let svobody a připomínají si…

celý článek


Co přinesl 17. listopad církvi?

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

celý článek


Když se řekne 17. listopad

Sametová revoluce se v novodobých českých dějinách pokládá za důležitý milník. Někdo oslavuje nástup svobody – včetně svobody vyznání, jiný možnost podnikání,…

celý článek


Potřebujeme silné příběhy

Dobrým občanem se člověk rodí, nebo stává? Ptáme se P. JOSEFA PROKEŠE, který vyučoval náboženství a religionistiku na českobudějovickém Biskupském gymnáziu po sedm let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay