Homilie: Ježíš osvobozuje každého, kdo je pokorný a prosí

Vydání: 2016/24 Noc kostelů v tramvaji i při lití zvonu, 10.6.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Evangelium nám popisuje průběh setkání tří osob: jednoho „spravedlivého“, jednoho Svatého a jedné hříšnice. Farizej Šimon se ve své nadřazenosti domnívá, že onu ženu dobře zná, proto jí pohrdá a mění svůj názor i na pozvaného hosta: není to někdo, kdo by měl světu přinést něco nového, jak se to očekává od pravého proroka.

Může se to stát i nám: ani my nevidíme do srdce druhého člověka a nevíme, jaké procesy se odehrávají v jeho nitru; možná, že také touží po polepšení a odpuštění vin jako ona žena z ulice. Farizej není pravdivé sebereflexe schopen, ale je přesvědčen o své dokonalosti, dodržuje přece všechny zákony a je na to náležitě pyšný; jde o zvláštní druh slepoty, která vidí pouze vnějšek. Patří mezi zdánlivě zdravé, kteří jsou ve skutečnosti vážně nemocní. Žena, která se vnutila do spořádané společnosti, si navzdory všemu zachovala dobré srdce. Toužila po lásce, ale dostala se do slepé uličky. Je si vědoma své hříšnosti, neobhajuje se, ale prosí o odpuštění. Guardini o ní napsal: „Tato hříšnice byla snad jednou z mála těch, kteří opravdu uvěřili.“ Vůbec nedbá, že ji společnost odmítá: ovládá ji poznání velikosti vlastních vin, ale věří, že ten, kdo poprosí Ježíše o odpuštění, dostane novou možnost začít nový, lepší život, který jí dovolí zapomenout na minulost a přijmout Hospodinovu nekonečnou lásku. V tom spočívá její velikost: pláče sama nad sebou a hluboce se sklání před Ježíšem, do jehož milosrdenství vkládá samu sebe. Od lidí nemůže očekávat nic jiného než pohoršlivé pohledy a odsouzení, jedinou nadějí je tento podivuhodný a přitom láskyplný Kazatel. Je v tom poučení i pro nás: čím víc v něho věříme, tím méně myslíme na sebe a na své slabosti a dostáváme dar vnitřního pokoje srdce. Silván z Athosu dodává: „Mnozí si myslí, že hodně hřešili. Ale zapomínají, že všechny hříchy jsou jako kapka v moři.“

Takže proti sobě stojí farizej Šimon, který o sobě tvrdí, že je bez hříchu, a veřejná hříšnice, která si je na rozdíl od něho hluboce vědoma svých vin, jež ji vyloučily z domněle slušné společnosti. A mezi nimi je Ježíš, jediný Spravedlivý, který vidí každému do srdce, zná všechny myšlenky a činy a trpělivě čeká, až člověk poklekne u jeho nohou a pokorně poprosí o odpuštění. Jeho pohled není ničím zastřen, proto je připraven každého s láskou přijmout a říci: „Tvá víra tě spasila. Jdi v pokoji!“ Pak už neplatí nic z minulosti, ale to, k čemu nás vede naše víra v odpouštějící a posilující Boží milosrdenství. Potvrzují to i slova kardinála Journeta: „Je pravda, že nám s postupem let Bůh dopřává, abychom svou hříšnost a ubohost bytostí a věcí viděli vyrovnaněji, a zejména abychom měli stále hlubší, stále absolutnější důvěru v jeho bezměrnou lásku.“

P. Miloslav Fiala OPraem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 38 17. – 23. září 2019

Světec, který spojuje národy

Novým blahoslaveným, který má blízko k naší zemi, je od neděle 15. září P. Richard Henkes. Jeho beatifikace se konala v německém Limburku a přijeli na ni i poutníci z Česka či Polska.

celý článek


Kapucíni evangelizovali v centru Prahy

Týden nové evangelizace prožili bratři kapucíni a jejich přátelé v centru Prahy. Akce se konala nejen uvnitř kostela sv. Josefa, ale i v jeho okolí – na jednom z nejrušnějších…

celý článek


Hlas, který voněl svobodou

Ve věku 90 let minulý týden v Římě zemřel dlouholetý ředitel české sekce Vatikánského rozhlasu, kněz a jezuita P. Josef Koláček. Přinášíme vzpomínku jeho blízkého…

celý článek


Postoj „vše pro dítě“ převládá

„Mamííí! On mi bere bagrrr!“ rozléhá se dětským hřištěm a podsaditý hošík rve z rukou menšímu kloučkovi erární hračku a chystá se ho s ní mlátit po hlavě.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay