HOMILIE: I my můžeme prožít uprostřed věřícího společenství svou „horu Tábor“

Vydání: 2019/11 Vatikánské archivy se otevřou, 12.3.2019

Přemýšlejme, na čem spočívá naše víra v Boha, jaký je její důvod, proč vůbec věříme? Apoštol Pavel nám stále znovu opakuje, že je ze slyšení. Zmrtvýchvstalý Pán upozorňuje nevěřícího Tomáše, že jsou blahoslavení ti, kdo neviděli, a přesto uvěřili. A evangelium mluví o zkušenosti tří apoštolů v čele s Petrem, kteří viděli na vlastní oči proměnění Páně na hoře Tábor.

My Boha nevidíme, slyšíme o Něm pouze hovořit v kázání a katechezi, takže nás právem napadne, že nezbývá než v nebeského Otce věřit, neboť ho uvidíme tváří v tvář až na prahu věčnosti. Ale vraťme se k události na hoře Proměnění: Petr, Jan a Jakub na pár okamžiků uviděli, že jejich rabbi, stojící mezi Mojžíšem a Eliášem, není pouze jedním z mnoha proroků a kazatelů, ale je přímo Božím Synem, který musí mnoho trpět a v Jeruzalémě dokonce zemřít. To tři učedníci viděli a o tom nám jako hodnověrní svědkové podávají zprávu. A později se nejen oni, ale s nimi i další učedníci setkávají se vzkříšeným Pánem, který je posílá do všech koutů světa neohroženě hlásat radostnou zvěst. Ale vždy šlo o malou skupinu vyvolených svědků, zdaleka tedy ne o všechny posluchače Ježíšových kázání, kteří se s ním setkali v městech a pouštích tehdejší Palestiny.

To, co jsme si dosud řekli, neznamená, že většina věřících nikdy nemůže nic uvidět. Dokladem toho je Pavel, autor druhého čtení, který pozemského Ježíše nikdy osobně nespatřil, ale viděl účinky jeho působení v prvních křesťanských obcích. Když před Damaškem oslepl, zrak se mu vrátil až uprostřed tamní skupiny věřících. A právě v živém společenství víry bratří a sester se můžeme i my setkat s živým Kristem, zvláště když tam zazní Boží slovo a slouží se eucharistická oběť. Nejen na tvářích, ale hlavně v životě pokřtěných křesťanů vidíme živého Pána a čerpáme z této zkušenosti sílu a naději. Jestliže Pavel mohl říci, že viděl Pána stejně jako ostatní apoštolové, kteří ho za jeho života provázeli, pak i my můžeme prožít uprostřed věřícího společenství svou „horu Tábor“. Takže Bůh Otec neodešel ze světa a ani Ježíš před dvěma tisíci lety nezmizel v nedohlednu, ale změnili se jen lidé.

Vždy bylo, je a zřejmě i nadále bude jen málo těch, kteří přijmou radostnou novozákonní zvěst a budou žít podle vzoru prvních křesťanů, aby se jim jako Pavlovi mohly otevřít oči. Ovšem stále platí, že i dnes je každému možné, aby se setkal s všudypřítomným Pánem, jak o něm svědčí nejen Starý a Nový zákon, ale viditelně také život těch, kdo věrně následují jeho slova. Pak dostane sílu k opuštění svých pozemských bůžků, kterých je sice všude ve světě plno, ale vůči jedinému a pravému Bohu jsou bezmocní. K tomu ovšem každý hledající potřebuje Boží milost a pomoc společenství věřících, kteří žijí podle Pánových slov, že kde jsou dva nebo tři shromážděni v jeho jménu, tam je on uprostřed nich!

P. MILOSLAV FIALA OPraem.

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 4 21. – 27. ledna 2020

Neziskovky roku? Ty, co chrání život

Uznáním pro křesťanské charitativní organizace, které chrání život od začátku do konce, bylo minulý týden udílení cen Neziskovka roku. Uspěla hospicová péče i organizace,…

celý článek


Velehradská pouť za jednotu

Svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů, slavili lidé v neděli 19. ledna na poutním místě při mši svaté, kterou celebroval biskup Josef Hrdlička.

celý článek


Poznávat lépe Boha

Blíží se termíny přihlášek na vysoké školy. Desítky lidí se ročně hlásí na studium teologie – denní i dálkové. K čemu vlastně takové studium je? Jde jen o zálibu,…

celý článek


Promodlená služba

Nenápadná budova, úzké dveře a neprůhledná výloha mezi pekárnou a sokolovnou na náměstí v Lysé nad Labem. Nad ní kresba dvou osob, které se o sebe opírají, a nápis…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay