26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Homilie: Hledejte nejprve Boží království

21. 2. 2017

|
Tisk
|

Dnešní biblická čtení – zvlášť čtení první, žalm a evangelium – nás vybízejí k veliké důvěře v Pána Boha: „já přece na tebe nezapomenu“, „jen v Bohu odpočívá má duše“, „nedělejte si starosti o svůj život“. Jsou to krásná a milá Boží slova. S ohledem na všechna ostatní je ale určitě nemáme chápat tak, jak by k tomu totiž na první poslech mohla svádět, že by Hospodin za nás chtěl udělat to, oč se máme starat sami: shánět ošacení anebo vydělávat si na svůj každodenní chléb. Ono se sice někdy může stát, že Bůh nějak mimořádně zasáhne i do těchto starostí a o pozemské potřeby se podivuhodně postará, ale za normálního běhu věcí tuto starost svěřil prostě nám. Dnešní čtení nám chtějí připomenout spíše něco jiného.

Vydání: 2017/8 Plesy a veselí vystřídá půst, 21.2.2017, Autor: Jan Houkal


Že tím nejdůležitějším, co nám Bůh chce dát a oč máme usilovat, je on sám, jeho milost a život věčný: „hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno“. Najde-li totiž člověk víru v Boha a s jeho pomocí se stane spravedlivým, to znamená svatým, našel to nejdůležitější: Boha samotného. Ve srovnání s tím se pak vše ostatní stává méně hodnotným a všechny starosti, i pří vši své důležitosti, se stávají méně naléhavými. Navíc se pak opravdu může přihodit, že svatým a poctivým lidem Bůh někdy až zázračně pomůže a postará se i o jejich živobytí pozemské: něco jim „přidá“.
Boží slovo nás tedy nechce vést k zanedbávání přirozených povinností, to právě naopak, ale chce nám připomenout správné pořadí hodnot: ve srovnání s Božím královstvím jsou přeci jen všechna ostatní království menší.
Tím nám dnešní Boží slovo zaprvé poukazuje na naši nejdůležitější starost: být s Boží pomocí svatý. Zadruhé relativizuje naši snahu o vše pozemské, zejména o pozemský mamon: má-li člověk Boha, snaží se samozřejmě o správu věcí časných, nicméně ještě více o „správu“ své nesmrtelné duše (a duší jemu svěřených), a tím se také mnohdy spokojí s mnohem menším množstvím majetku než ten, který především jemu slouží jako svému pánu. A zatřetí nám vědomí primátu Božího království nad vším ostatním dodává naději i v těch nejtěžších chvílích života: i kdybychom přišli o všechna svá království, jakože o ně nakonec ve smrti přijdeme, to nejdůležitější nám zůstává – Bůh, a my se ani smrtí nepropadneme do nicoty, nýbrž do Boha.
Jestliže si svou starostlivostí život pozemský prodloužit nemůžeme – můžeme se nanejvýš starostlivě vyvarovat věcí, které jej zbytečně zkracují –, tak svou věčnost si „prodloužit“ můžeme. Samozřejmě ne ve smyslu, že by věčnost mohla být „delší“, ale může se stát „větší“. Míra věčné blaženosti totiž odvisí také od míry naší svatosti, od velikosti našeho srdce, jež je právě tak velké, nakolik má v sobě Boha. A tak se snažme nejprve o Boží království a jeho spravedlnost s nadějí, že s darem „velké věčnosti“ nám i vše ostatní – aspoň v míře potřebné – bude přidáno.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou