HOMILIE: Dál kraluj v srdcích

Vydání: 2019/47 Návrat do Říma. S díky za svobodu, 19.11.2019

Ježíš Kristus je skutečný Král, avšak jeho království není z tohoto světa a ještě není nastoleno ve své konečné plnosti. Zatím je vnímatelné především v srdcích a na životech těch, kdo Krista skutečně následují, přesto toto království trvá a přetrvá, i když se vše ostatní ve světě hroutí, protože toto království je Kristovo.

Tak bychom mohli shrnout něco z podstaty dnešní slavnosti, kterou se završuje liturgický rok. Je vyznáním, že i navzdory všemu je Kristus skutečným Pánem, protože od Boha jako Syn vyšel a k Bohu zase celý svět – především nás lidi – chce přivést.

Oficiálním důvodem zavedení dnešní slavnosti bylo právě 1 600. výročí slavnostního vyznání („definování“) tajemství božství Ježíše Krista na Nicejském koncilu roku 325.

Když takto v roce 1925 Pius XI. slavnost ustanovil a když byla poprvé v roce 1926 v celé církvi slavena, zdálo se, že důvod zavedení je nejspíš ještě jeden – aktuálnější.

Jsme totiž ve 20. letech 20. století, jen několik let po úděsné Velké válce a po zhroucení do té doby stabilních monarchií, v době stále sílící sekularizace a proticírkevních nálad, v době rostoucí hrozby bolševismu z Ruska a zanedlouho nastupujícího nacismu z Německa, v době politické nestability a blížící se hospodářské a následně další politické krize. Tedy v době, kdy tolik lidí (i katolických křesťanů) bylo znejistěno. A právě tehdy bylo tak důležité je povzbudit, že Ježíš Kristus je opravdu Král.

Dnešní svátek opravdu povzbudil, tudíž byl Božím lidem vřele přijat. A povzbuzuje stále, když navíc přesunutím z poslední říjnové na poslední neděli v liturgickém roce dostal ještě jasněji rozměr i radostného výhledu na konec světa, kdy se Kristova vláda zjeví skutečně v plnosti.

I my potřebujeme povzbudit, že Kristus je opravdu Král, že je vpravdě Boží syn. Proto je dobré slavit dnešní neděli s otevřeností Božímu povzbuzení. Určitým povzbuzením nám pak může být i právě znalost oněch historických okolností, kdy byla slavnost zavedena. Právě ty nám totiž připomínají, že to jsou právě chvíle krizí, znejistění, bolestí a strachů, kdy člověk může Boží blízkost – a tím i jeho vládu zakusit nejintenzivněji.

V těchto kritických situacích totiž člověk dospívá k limitům sebe sama, svých jistot, své vlastní existence, začne v mnohém ztrácet sebejistotu a sebevládu – a tím se začne dotýkat samotného Božího tajemství, obepínajícího vše jsoucí. A když se dotkne Boha, může se jeho působení otevřít a nechat ho více vládnout ve svém srdci i životě. A prosit: „Dál kraluj v srdcích svých věrných dětí, víru v nás oživ, naději sil.“

P. JAN HOUKAL

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 4 21. – 27. ledna 2020

Neziskovky roku? Ty, co chrání život

Uznáním pro křesťanské charitativní organizace, které chrání život od začátku do konce, bylo minulý týden udílení cen Neziskovka roku. Uspěla hospicová péče i organizace,…

celý článek


Velehradská pouť za jednotu

Svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů, slavili lidé v neděli 19. ledna na poutním místě při mši svaté, kterou celebroval biskup Josef Hrdlička.

celý článek


Poznávat lépe Boha

Blíží se termíny přihlášek na vysoké školy. Desítky lidí se ročně hlásí na studium teologie – denní i dálkové. K čemu vlastně takové studium je? Jde jen o zálibu,…

celý článek


Promodlená služba

Nenápadná budova, úzké dveře a neprůhledná výloha mezi pekárnou a sokolovnou na náměstí v Lysé nad Labem. Nad ní kresba dvou osob, které se o sebe opírají, a nápis…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay