HOMILIE: Dál kraluj v srdcích

Vydání: 2019/47 Návrat do Říma. S díky za svobodu, 19.11.2019

Ježíš Kristus je skutečný Král, avšak jeho království není z tohoto světa a ještě není nastoleno ve své konečné plnosti. Zatím je vnímatelné především v srdcích a na životech těch, kdo Krista skutečně následují, přesto toto království trvá a přetrvá, i když se vše ostatní ve světě hroutí, protože toto království je Kristovo.

Tak bychom mohli shrnout něco z podstaty dnešní slavnosti, kterou se završuje liturgický rok. Je vyznáním, že i navzdory všemu je Kristus skutečným Pánem, protože od Boha jako Syn vyšel a k Bohu zase celý svět – především nás lidi – chce přivést.

Oficiálním důvodem zavedení dnešní slavnosti bylo právě 1 600. výročí slavnostního vyznání („definování“) tajemství božství Ježíše Krista na Nicejském koncilu roku 325.

Když takto v roce 1925 Pius XI. slavnost ustanovil a když byla poprvé v roce 1926 v celé církvi slavena, zdálo se, že důvod zavedení je nejspíš ještě jeden – aktuálnější.

Jsme totiž ve 20. letech 20. století, jen několik let po úděsné Velké válce a po zhroucení do té doby stabilních monarchií, v době stále sílící sekularizace a proticírkevních nálad, v době rostoucí hrozby bolševismu z Ruska a zanedlouho nastupujícího nacismu z Německa, v době politické nestability a blížící se hospodářské a následně další politické krize. Tedy v době, kdy tolik lidí (i katolických křesťanů) bylo znejistěno. A právě tehdy bylo tak důležité je povzbudit, že Ježíš Kristus je opravdu Král.

Dnešní svátek opravdu povzbudil, tudíž byl Božím lidem vřele přijat. A povzbuzuje stále, když navíc přesunutím z poslední říjnové na poslední neděli v liturgickém roce dostal ještě jasněji rozměr i radostného výhledu na konec světa, kdy se Kristova vláda zjeví skutečně v plnosti.

I my potřebujeme povzbudit, že Kristus je opravdu Král, že je vpravdě Boží syn. Proto je dobré slavit dnešní neděli s otevřeností Božímu povzbuzení. Určitým povzbuzením nám pak může být i právě znalost oněch historických okolností, kdy byla slavnost zavedena. Právě ty nám totiž připomínají, že to jsou právě chvíle krizí, znejistění, bolestí a strachů, kdy člověk může Boží blízkost – a tím i jeho vládu zakusit nejintenzivněji.

V těchto kritických situacích totiž člověk dospívá k limitům sebe sama, svých jistot, své vlastní existence, začne v mnohém ztrácet sebejistotu a sebevládu – a tím se začne dotýkat samotného Božího tajemství, obepínajícího vše jsoucí. A když se dotkne Boha, může se jeho působení otevřít a nechat ho více vládnout ve svém srdci i životě. A prosit: „Dál kraluj v srdcích svých věrných dětí, víru v nás oživ, naději sil.“

P. JAN HOUKAL

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 49 3. – 9. prosince 2019

Nezapomněli, radovali se v Sýrii

Druhý ročník Červené středy, akce, která upozorňuje na pronásledování pro víru, se minulý týden konal nejen v hlavním městě, ale na 80 místech v celém Česku.

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok! Líbí se vám Katolický týdeník a chcete, aby…

celý článek


Teologové proti eutanazii

Děkani tří teologických fakult zveřejnili otevřený dopis, který adresovali Parlamentu ČR. Varují v něm před chystaným zákonem o eutanazii.

celý článek


Mesiáš, který přišel

O tom, že jediným možným smyslem života je marné očekávání, pojednává populární divadelní hra Čekání na Godota. Godot ve hře nedorazí. V tom je její absurdita.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay