Homilie: Bůh je Pánem celého světa

Vydání: 2018/24 Oděv kosmonautů pro papeže, 12.6.2018

Dnes nás Boží slovo vede dvěma směry. První je úžas nad stvořením a naším životem na této zemi. Druhý směr je pro nás rovněž důležitý. Jde o uvědomění, že ač nepatrní ve své lidské existenci, jsme obdarováni mocí, která není z nás, ale je to nádhera Božího života v nás. Je nám dána nekonečná důstojnost, která se však rozvine do plnosti, jen když budeme žít tři základní vztahy: vztah k Bohu, vztah k bližním a vztah k Zemi (srov. Laudato si’,66).

Stvoření samo je knihou, příběhem, z něhož můžeme poznávat Boží existenci. V přílišném shonu a životě odloučeném od přírody si neuvědomujeme zázraky všedních dní. Bereme samozřejmě vše, co přichází, a nežasneme nad tím, čím jsme obklopeni. Chybí nám úžas dítěte, které radostně volá: „Maminko, podívej, motýl!“ Jednou jsem doprovázel na procházce dva slepé manžele, kteří se nechali odvést ke kraji cesty a žasli nad krásou „obyčejného“ bodláku. Já jeho krásu do té chvíle neviděl. Doposavad jsem v něm totiž viděl jen otravný plevel. Ale cožpak nebyl ten bodlák nádherným stvořením, které dokonce kdysi ve starozákonním příběhu posloužilo Jótamovi k užití obrazu o královské moci Boží? A tak ti, kteří nemohli ani vidět jeho nádhernou fialovou barvu, mi museli otevřít oči, abych také uviděl správně. Učme se dívat na krásu stvoření a žasněme nad Bohem, který „vše moudře učinil“ (Ž 104,24)!

V zodpovědnosti, kterou nám Bůh svěřil, jsme povoláni, abychom bez majetnického vztahu užívali darů země a pečovali o stvoření tak, aby každý člověk mohl naplnit cíl svého života. Komentář k tomuto evangeliu upozorňuje, že výraz „země sama od sebe přináší plody“ odkazuje k milostivému roku, kdy židé neobdělávali pole a vinice, ale nechávali zemi spočinout. Rok milosti byl také časem nápravy vztahů, které se během generací narušily. Bůh slibuje poslušným hojnost a požehnání. Jak velmi by nám bylo třeba tohoto milostivého roku! Abychom se přestali věnovat trvalému zvyšování životní úrovně (což si představujeme jako shromažďování bohatství) a objevovali cesty k sobě navzájem, neboť život člověka je plný pouze tehdy, jestliže žije pokojem a láskou.

Boží život v nás je malým semenem, které – dáme-li mu prostor – přinese našemu životu smysl a cíl. Ale je to tak těžké: dáme-li mu prostor! V běhu všedních dní dát dostatek času modlitbě a objevit krásu Božího království v nás. Naučit se vnímat, že Bůh sám je skutečným cílem a naplněním našeho života. Naučit se rozlišovat a trpělivě očekávat uskutečnění Božích zaslíbení. Nechat se obdarovat a vzdát se myšlení, že my sami si určujeme, co je pro nás dobré. Je to životní postoj, který nebude jen slovy, ale i skutky ukazovat lidem: Bůh je Pánem celého světa, panuje i nad mým životem.

P. VÍT ZATLOUKAL

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 43 22. – 28. října 2019

Kdo by se děsil, kdo by se třás?

Někdo má ty hřbitovní procházky rád. Náhrobky dokážou prozradit mnohé: jak si místní cení svých předků, jak se jim žije dnes. Jiný se ale krchovu zdaleka vyhne. Je…

celý článek


Spřátelit se s vlastní smrtí?

Legalizovat eutanazii chce skupina poslanců v čele s Věrou Procházkovou z Hnutí Ano. Návrh zákona, který minulý týden dokončila skupina poslanců, bude ještě připomínkován…

celý článek


Stavba svatovítských varhan jde do finále

Ochutnávkou krásy a možností budoucích svatovítských varhan byl inaugurační koncert 14. října přímo ve varhanářské dílně Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu.…

celý článek


Misionář, „který utekl smrti“

P. MATEUSZ DZIEDZIC působí od roku 2009 jako misionář ve Středoafrické republice (SAR). Vrátil se tam i přesto, že ho v roce 2014 zajali místní ozbrojení povstalci. S KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay