HOMIILIE: Proč bychom měli být silní jen podle lidských měřítek?

Vydání: 2018/49 Adventní věnec zve k modlitbě, 4.12.2018

Když „v patnáctém roce vlády císaře Tiberia“ vystoupil poprvé na veřejnosti se svým kázáním asketický Zachariášův syn Jan, nevzbudil nepochybně hned přílišný zájem. Každá doba totiž má své proroky, včetně bezpočtu těch falešných, takže další hlas mohl snadno zapadnout. Jenže nezapadl.

Nezčeřil přitom vody ani hrozbami, ani dramatickými výpady proti okolí. Přesto skrze Jana promluvil tehdy Bůh sám. Neprojevil se ale jen v Janových slovech, nýbrž v celém Janovi, v celé jeho osobnosti. Prorokova vize uklidní spravedlivé, kteří touží po pokoji, vědomím, že svět je v Božích rukou, a varuje nespravedlivé, kteří ve svém srdci smýšlejí pyšně. Hlavně však ukáže směr, kterým se vydat.

Náš advent je radikálně jiný než ten starozákonního lidu, protože víme, na koho čekáme. Jako křesťané jsme ho již směli poznat, a hlavně ho stále smíme víc a víc poznávat s touhou, aby neustále proměňoval náš život. Jan Křtitel jenom zopakoval slova proroka Izaiáše: „Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu cestu!“ Každý člověk bude smět „uzřít Boží spásu“, pokud se mu podaří ze svého života udělat cestu a pozvat na ni Ježíše. Křivolaké zákruty si Bůh použije, vyrovná je, ale odstranit z cesty balvany nesnášenlivosti, nelásky a pýchy – to za nás udělat nemůže, to je na našem rozhodnutí, to je náš úkol!

Prorocká slova Jana Křtitele tnou do živého i dnes, do srdce naší domácí církve. Kdo se dnes může radovat, když se církevní společenství štěpí, pěstuje se stranictví a potlačuje dialog? Cožpak dobrý Bůh stvořil svět jako nepřátelský, aby nás zasáhl a zničil? Kdo jiný má svět proměňovat láskou než křesťan, který z ní má stále čerpat? Proč bychom měli být silní jen podle lidských měřítek? Vždyť nás Písmo ujišťuje na mnoha stránkách, že Bůh má svět pevně ve svých rukou, že dokáže doslova učinit i z „křemene prameny vod“! Tolika kameny jsme zavalili naše cesty, jak jsou křivolaké, když stále odbíhají k našim sobeckým zájmům; kolik propastí je mezi námi, jež se musejí právě dnes zasypat!

Adventu je stále zapotřebí. Maranatha – přijď, Pane Ježíši!

P. RADEK MARTINEK

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 51-52 18. – 31. prosince 2018

Bílé stuhy nového začátku

Brány odjakživa někam vedly. Do města, nebo z města. Do kláštera, nebo z kláštera. A teď si představte bránu, která nevede nikam. Žádná slavobrána pro vítěze nebo vojevůdce.

celý článek


Co vám letos udělalo radost?

Na konci kalendářního roku jsme se zeptali několika osobností v církvi, co je v roce 2018 potěšilo.

celý článek


Stačí prostě být spolu

Štědrý den je tu. Celý rok se na něj těšíme, ale někdy přinese přes veškerou snahu místo radosti spíš zklamání a rozčarování. Jak je to možné a co s tím?

celý článek


Betlém v kulisách Jestřebích hor

Dřevěná polygonální zvonice nad městem není jediným unikátem Rtyně v Podkrkonoší. V barokním kostelíku, za nímž se na horizontu tyčí nejvyšší česká hora, tu o…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay