Evropské snění o antice

Vydání: 2007/19 Skauti včera dnes a zítra, 9.5.2007

Objemná kniha literárního historika Martina C. Putny Řecké nebe nad námi aneb Antický košík, upomínající svým titulem na výrok Immanuela Kanta, sleduje způsoby a proměny evropské reflexe antiky v 18. až 20. století. Evropská cesta za antikou se vyvíjela ve třech fázích, podle kterých autor strukturuje i svou práci: nejprve bylo Řecko hledáno a nalézáno v Itálii. V rozsáhlých komparativních studiích Putna promýšlí fenomén kulturně, duchovně i eroticky iniciačních cest do Itálie, jejichž tradici započal zakladatel novověké archeologie J. J. Winckelmann a na niž svou Italskou cestou navázal J. W. Goethe a mnozí další, například A. von Platen, F. A. R. Chateaubriand či J. Durych. Reflexe Říma je přitom u jednotlivých cestovatelů velmi odlišná, od šťastné identifikace s římským prostorem a jeho společností přes zklamání a odmítavý postoj až – v případě básníka J. Kuběny – k ignoranci. Tyto rozdíly vyrůstají z konfrontace antických textů, antického umění a duchovní před-připravenosti s římskou (italskou) realitou (Vergilius a mýtus jeho kraje aj.). V jednotlivých kapitolách tak Putna podává obraz Říma antického i křesťanského a papežského, pozitivně smyslného, ale také negativně poživačného, oživujícího i smrtícího. Všechny tyto podoby Říma jsou však součástí jeho specifického bytí v průsečíku mýtu a reality, snu a skutečnosti. Na evropský sen o antickém Řecku a cesty za antikou vykonané jen imaginárně, to jest mimo Itálii i Řecko, se Putna zaměřil ve druhé části knihy, především ve studii věnované básníkovi německého romantismu F. Hölderlinovi. Jeho motiv jinocha interpretuje jako dialektiku mezi dokončeným tvarem (Gestalt) a jeho schopností odkazovat za sebe k jinému, od uzavřeného časného k věčnému, jako božství antické i křesťanské, jako dvojjedinost mládí a v něm přítomného vědoucího stáří spějícího ke kráse, vyjádřenou vztahem Sókrates a Alkibiadés. Česká reflexe antiky, která je ostatně jen minimální, je zastoupena dvěma drobnějšími kapitolami, tematizujícími především problém homosexuální erotiky: režisér a prozaik V. Krška sní o orgiastické a radostné faunovské smyslnosti, ale zůstávaje ve svém erotismu zraněným, antice se vzdaluje. Naproti tomu básník J. Kuběna, odkrývající vedle mramorově chladné antiky jiskřivě slunné archaické Řecko reprezentované Sapfó či Anakreontem, přitakává nové, nikoli již tragické podobě mužsko-mužské lásky: lásce radostné. Téma homoerotiky a „řeckého přátelství“ se v Putnově knize jako součást obrazu antického Řecka objevuje častěji, a to v různých svých modifikacích: od ideálu bratrství až po tělesnou poživačnost dekadence, od idealizované vyšší lásky až po trapnost Winckelmannovy smrti.
Třetí modus cesty za antikou představuje hledání Řecka v Řecku, konfrontace mýtu a snu se skutečným řeckým prostorem, který je pravoslavný, byzantský i turecký, jen ne antický. Zvláštní pozornost si zaslouží zejména studie detailně odkrývající snahy bavorského krále Ludvíka I. o pořečtění Řecka, na jehož trůn nastoupil po porážce Turků Ludvíkův syn Otto. Jeho neslavný návrat do Bavor udělal poslední tečku za ideou rekonstrukce antického Řecka a propojení katolicismu s obrazem helénským.
Shrnutí rozsáhlé Putnovy knihy je složité, rceme však: Řecké nebe přináší nový a osvěžující pohled na antiku, a to prostřednictvím proměn její reflexe v posledních třech staletích, pozorovaných z různých pozic: literatura a krajina, mýtus a realita, Byzanc a antické Řecko aj. Souvislosti, které Putna nalézá, jsou často překvapivé a provokující (interpretace Hölderlinova pojmu Jüngling prostřednictvím Pindarovy poezie a teologické estetiky H. U. von Balthasara či mýtus Furlánska coby kraje čistého společenství vycházejí z paralel mezi Hieronymem ze Stridonu a P. P. Pasolinim), vždy však argumentačně podložené a propracované. Výrazným rysem Putnovy knihy, kterou doprovází řada fotografií a mapek, je rovněž vytříbená práce s jazykem.
Vtip, ironie a místy odlehčený tón umožnily autorovi vytvořit z odborně orientované práce (navzdory častým a hlubokým exkursům do kulturně-historických souvislostí s tématem spojených spíše sekundárně) velmi čtivý text, nalézající míru mezi odborným poučením a radostí. Radostí, s níž nám Putnova kniha připomíná, že antické nebe se nad Evropou stále ještě – bohudíky – klene. – Jedinou výtku můžeme mít k redakční práci nakladatelství. Počet překlepů je i vzhledem k rozsahu publikace překvapující a je škoda, že dílu obsahově vytříbenému a inspirativnímu nevěnovala redakce v oblasti formální takovou pozornost, jakou by si bezesporu zasloužilo.
Tomáš Vučka
Martin C. PUTNA: Řecké nebe nad námi aneb Antický košík. Academia, Praha 2006.
Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Bůh v mém životě, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 17 24. – 30. dubna 2018

Kardinál Josef Beran už je doma

Kardinál Josef Beran je po více než půl století zpátky doma. Přivítaly ho zvony chrámů v celé republice. Ze země odjel v roce 1965, ale ve své svatovítské katedrále…

celý článek


Studenti se na Velehradě zabývali odpovědností

Více než šest set mladých lidí přijalo minulý týden pozvání na Studentský Velehrad. Setkání, které od čtvrtka do neděle na poutním místě už počtrnácté uspořádalo…

celý článek


Desátá Noc kostelů už za měsíc

Jubilejní Noc kostelů se v českých a moravských diecézích uskuteční už za necelý měsíc. Brány chrámů se otevřou v pátek 25. května. Právě v těchto dnech se připravují…

celý článek


Selhání, za které platíme dodnes

Kdysi filipo-jakubská noc, nedávno Vatra míru, dnes „pálení čarodějnic“. Poslední označení v sobě skrývá historii, na niž bychom neměli zapomenout a na kterou se…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay