Salve o hudbě a liturgii

Vydání: 2008/48 Žít v souladu s přírodou, 24.11.2008

Řekne-li se dnes „hudba a liturgie“, vybaví se často dva zcela rozdílné světy. Mají za sebou pěknou společnou minulost, ale už si zvykly žít vlastním životem – ba co hůře, už jim to oběma přestává vadit. Chce-li se pak někdo poctivě doptat, jak by součinnost hudby a liturgie měla (nebo neměla) vypadat, zjistí, že v praxi kraluje osvědčený český přístup: „Kdo se moc ptá, moc se dozví.“ Přitom téma rozhodně není okrajové. Jak předesílá hned v editorialu předposledního čísla (mezitím už totiž stačilo vyjít číslo věnované papeži Piu XII. – pozn. red.) revue Salve Klára Jelínková, hudba zaujímá už od nejstarších dob zvláštní místo v dialogu člověka s Bohem. Dokonce je všeobecně známo, že slovo „zpívat“ patří v Bibli k jednomu z nejčastějších. Vědělo se, a snad ještě ví, že „tam, kde končí slova, začíná zpěv...“ (svatý Tomáš Akvinský), nebo ještě přesněji: „Kde se člověk setkává s Bohem, tam si totiž už s pouhou řečí slov nevystačí. Probouzejí se ty oblasti jeho existence, které se samy stávají zpěvem...“ (Joseph Ratzinger: Duch liturgie).
Redakce Salve se do tohoto tématu odvážně vydává výběrem statí a článků. Větším dílem jsou přeloženy z cizojazyčných zdrojů a vybrány tak, aby pokryly co nejširší spektrum problémů a příkladů jejich řešení. Sborník je zahájen studiemi teologů. Z početného díla Josepha Ratzingera věnovaného hudbě je tu přeložena studie K teologickému základu liturgické hudby. Vychází z interpretace dokumentů Druhého vatikánského koncilu a ve své podstatě je zevrubnou diskusí s názory teologů, kteří se snažili zdůvodnit odstranění „umělecké“ hudby z liturgie a její nahrazení hudbou „užitkovou“. Ratzingerova stať čtenáře nezklame v argumentační přesnosti a odvaze pojmenovávat problémy se vší razancí a zároveň slušností.
Odlišný úhel pohledu nabízí stať liturga Františka Kunetky nazvaná Musica sacra, nebo musica liturgiae sacrae? Sleduje pojem posvátnosti v hudbě a jeho proměny, přičemž poskytuje cenný přehled církevních dokumentů dvacátého století. Pozorný čtenář ovšem musí často oddělovat jejich charakteristiku od autorovy vlastní interpretace; a to zejména v závěru, ovlivněném soukromými autoritami (dokument hnutí Universa laus). Esej německého jezuity Friedhelma Mennekese (Varhany a liturgie) se zeširoka věnuje tématu liturgické služby varhan i varhaníka.
Dalším okruhem jsou svědectví o dvojici skladatelů minulého století, jejichž tvorba má pevné kořeny v liturgii. „Z domova“ je představen Petr Eben (1929–2007), jehož hudbu a vztah k víře formovala osobní zkušenost s organizovaným zlem obou totalit. Ze světové hudby je to Olivier Messiaen, (1908–1992), jehož originální tvorba vykvetla uprostřed mrazivého francouzského antiklerikalismu minulého století, a který své snažení jednou komentoval: „Drama mého života spočívá v tom, že jsem psal náboženskou hudbu pro publikum, které není věřící,“ (str. 95).
Závěr sborníku patří dvěma projektům otevřeným do budoucnosti. Modlitbu a zpěvy v Taizé představuje ve svém eseji bratr Émile. Dalším dokumentem je rozhovor s otcem Mikulášem z trapistického kláštera v Sept-Fons. Ohlíží se velice objektivně za desetiletími reforem ve své komunitě a nazvaný je příznačně: Zpěv žalmů – těžiště mnišské modlitby aneb Jak postavit officium na nohy. Konečně bychom neměli přehlédnout ani recenzi Štefana Šrobára na monografii Jána Komorovského Boží štát v pralesoch a savanách Paraguaja, která slibuje řadu překvapivých reálií (včetně hudebních) z proslulého misijního a civilizačního experimentu členů Tovaryšstva Ježíšova.
Snad není třeba zdůrazňovat, že k této publikaci se sotva můžeme chovat jako ke skriptům, která by nám zjednala v něčem jasno. Naše očekávání ale splní na výbornou, hledáme-li reprezentativní výběr textů, který nám dovolí nahlédnout do stavu diskuse k přelomu tisíciletí, zprostředkuje nám přínosné studie a články (včetně mnohdy dvojnásob užitečného čtení „mezi řádky“) a je schopen nás nasměrovat k dalšímu zájmu o obor. Také výtvarný doprovod, který můžeme označit za nadprůměrně noblesní, je přiměřený sborníku, k němuž se čtenář bude dozajista častěji vracet.
Tomáš Slavický Salve – Revue pro teologii a duchovní život 2/2008


Sdílet článek na: 

Sekce: Bůh v mém životě, Ostatní, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 15. – 21. října 2019

Svatovítské varhany poprvé zahrály

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu…

celý článek


Když se sejdou následovníci Krista

Každou neděli se nad tisíci chrámů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku rozezní zvony. Zvou ke společnému slavení mše svaté. Farnost se schází.

celý článek


Žijeme pro okamžik každého dne

Královéhradeckou diecézi koncem září navštívil indický arcibiskup PETER MACHADO z Bangalore. Mezi českými věřícími podle svých slov zažil vřelé přijetí a velký…

celý článek


Oslava každodenní svatosti

Minulou neděli se sbor světců rozrostl o pět nových jmen. Osobnosti jsou rozdílné – od kardinála a intelektuála přes řeholnici s mezinárodním věhlasem až po ženu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay