Horká linka: Co říci dětem k reality show

Vydání: 2005/44 Komunisté včera, dnes a zítra?, 31.10.2005, Autor: Hana Imlaufová

Jak mají křesťanští rodiče svým dětem vysvětlit, že určité pořady v televizi (např. Big Brother apod.) pro ně nejsou vhodné? Jak mají rodiče zajistit, aby o ně děti ztratily zájem, když se ve škole většina z nich o pořadech baví a ten, kdo se na ně nedívá, připadá ostatním divný, puritánský, zaostalý a nevím jaký ještě. A navíc: zakázané ovoce přece chutná nejlépe...          

Ladislava Poláková, Týniště nad Orlicí

 

Otázku, která vás tíží, musí dříve či později řešit každý zodpovědný rodič. Ať už máte dítě předškolní, školáka či dospívajícího, společný dotaz může znít takto: Jak může mé dítě obstát ve světě, který má žebříček hodnot poskládaný jinak než my a který relativizuje i nejzákladnější hodnoty jako láska, pravda, odpovědnost, manželství, lidský život atd.?

Za nejdůležitější považuji budovat a stále posilovat sebedůvěru dítěte. Začít je možné již odmalička, kdy se učí rozeznávat hranice a respektovat je. Dítě se s vaší pomocí učí poznávat, co je správné, a co ne. Mělo by být často chváleno, oceňováno, povzbuzováno od otce i matky a bezpodmínečně milováno. V předškolním věku může být sebedůvěra dítěte posilována ještě tím, že k ocenění a pochvale přidáte i maličký kousíček odpovědnosti, kterou bude dítě s vážností celé rodiny prožívat. Jakmile začne chodit do školy, pomáhejte mu najít to, v čem je šikovné, snažte se to rozvíjet, aby mohlo v něčem vynikat. Aby vaše dítě umělo obstát, potřebuje mít kromě dostatečné sebedůvěry i co největší množství pestrých zážitků - ať už jsou to společné hry doma nebo v přírodě, výlety, návštěvy kulturních akcí, společné „tvoření“, společná četba nebo nejrůznější akce s přáteli a jinými rodinami. Někdy je vhodné, když se rodiče rozdělí a s dítětem si vyjde na procházku jen otec nebo jen matka. Váš syn či dcera bude v tu chvíli šťasten, že rodič něco prožil pouze s ním. Pocit jedinečnosti je pro posílení sebedůvěry a otevřenosti ve vztahu velmi potřebný. Když bude mít pak o čem svým spolužákům vyprávět, jistě se nebude cítit „hloupě“.

Pokud se týká televize, mělo by její sledování mít ve vaší rodině jasně vymezené hranice. Neměla by se pouštět „jen tak, jestli tam něco je“. Pořady by bylo vhodné vybírat předem podle programu. Když dokážete vy jako rodiče televizní programy vybírat, postupně tento způsob chování přijmou také vaše děti (podobně jako přijmou např. způsob stolování). Je-li to možné, sledujte alespoň některé filmy společně s nimi. Potom bude zcela přirozené, že budete moci hovořit o tom, co bylo dobré, a co ne. Děti se tak učí nejen rozlišovat, ale také diskutovat. Pokud nechcete, aby se na nějaký pořad dívaly, vysvětlete jim to, a naplňte večer nějakou příjemnou společnou činností. Když se bude chtít vaše dítě dívat na film, který je dobrý, ale dávají ho později večer, občas mu to dovolte a dívejte se s ním. Pokud párkrát zažije tuto výsadu, nebude se cítit jindy ochuzováno. Počítejte s tím, že v kolektivu se vaše děti odlišovat budou. To je fakt. Když ale budou mít dostatečnou sebedůvěru, tak tuto odlišnost unesou. Svědectví mnoha rodin to potvrzuje. Ať je pro vás nadějí, že to jde.

HANA IMLAUFOVÁ, Křesťanská pedagogická a psychologická poradna, Praha Sdílet článek na: 

Sekce: Bůh v mém životě, Ostatní, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay