Anežský rok vrcholí výstavou

Vydání: 2011/49 Uzdravování rodových kořenů, 30.11.2011, Autor: Jan Paulas

Ti, kdo uvažují o předvánoční návštěvě Prahy, mají po minulém pátku o důvod víc do stověžaté matičky měst zavítat. 25. listopadu byla totiž v pražském Anežském klášteře otevřena unikátní výstava přibližující život a odkaz jedné z nejvýznamnějších českých světic – Anežky Přemyslovny. A komu to do Vánoc nevyjde, nemusí věšet hlavu: expozici s názvem Svatá Anežka – princezna a řeholnice může navštívit až do 25. března 2012.

Výjimečnost událost podtrhuje i fakt, že Praha se dočkala výstavy o Anežce Přemyslovně po dlouhých osmdesáti letech! Oproti výstavě z roku 1932 je ale ta dnešní mnohem obsáhlejší a jsou na ní k vidění věci, o nichž se tehdy organizátorům ani nesnilo. Předně probíhá v Anežském klášteře, který je sám o sobě hlavním exponátem celé výstavy. Na ní je pak k vidění na 300 kusů vzácných exponátů z oboru malířství, sochařství, architektonické plastiky, uměleckého řemesla, archeologie aj., které takto pohromadě ve svém životě už jen tak neuvidíte. „Hlavní podnět k výstavě vzešel od pražského arcibiskupa Dominika Duky, který se snaží dnešnímu českému člověku přiblížit slavné postavy naší historie,“ říká P. Vladimír Kelnar, jeden z autorů expozice. Anežka je tak návštěvníkům představena jednak jako královská dcera, kterou žádá o ruku sám císař, a jednak jako řeholnice a zakladatelka kláštera, která celý svůj život dala do služeb potřebným. „Je zde také zachycen celý příběh Anežčina kultu ve výtvarném umění,“ upozorňuje kunsthistorik Jan Royt na nejvýznamnější exponáty spojené s anežskou úctou. „Jako vůbec nejstarší památka, kde je Anežka určitě zobrazena, je známý Brevíř křižovnického velmistra Lva z roku 1356, kde je prezentována jako zakladatelka řádu křižovníků s červenou hvězdou.“ Dále Royt poukazuje na tzv. Archu Puchnerovu – oltář zhotovený roku 1482 na objednávku řádového velmistra Mikuláše Puchnera, který tvoří unikátní středobod celé výstavy. I zde je Anežka zobrazena v zakládací scéně, kdy křižovnickému velmistru předává špitální kostel. Jan Royt současně zmiňuje jedno překvapivé zjištění. Součástí oltáře je i všeobecně známý obraz sv. Anežky ošetřující nemocného. „Jenže to Anežka asi není, protože ta žena má na hlavě knížecí korunu – a Anežka by zde tak byla zobrazena dvakrát: jednou jako královská dcera a pak ještě s knížecí korunou.“ Návštěvník výstavy by se měl podle Royta zastavit též u procesní sluncové monstrance poseté perlami a drahými kameny. „Z barokních věcí bych chtěl dále upozornit na známé lunety Jana Jiřího Heinsche z konce 17. století, kde je zobrazena část života sv. Anežky. Z novější doby pak třeba na krásné Myslbekovy skici k Anežcině soše na pomníku sv. Václava na Václavském náměstí.“ Na výstavě jsou k viděné i vzácné věci zapůjčené ze zahraničí. „Mezi ty nejskvělejší patří přemyslovský kříž, který byl vytvořen v Čechách v době vlády Přemysla Otakara II. a později se ocitl v pokladu dómu v Řezně,“ říká P. Vladimír Kelnar, který dále upozorňuje na relikviář sv. Hedviky (1512), zapůjčený z Polska, a na dva rukopisy: „První je z chorvatského Šibeniku a druhý z italského Milána. Rukopisy vznikly v první polovině 14. století a jsou to nejstarší záznamy, které dnes máme s legendou o sv. Anežce. Rukopisy obsahují i listy svaté Kláry svaté Anežce – je to jejich nejstarší dochovaný opis a v tom jsou mimořádné.“ K výstavě vyjde též katolog a jsou připraveny komentované prohlídky, přednášky i výtvarné dílny pro rodiny s dětmi.

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Bůh v mém životě, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 25 18. – 24. června 2019

Bude stát mariánský sloup?

Napětí, strkanice, ale i modlitby a smírná gesta doprovázely sobotní pokus sochaře Petra Váni vrátit zpět na Staroměstské náměstí mariánský sloup.

celý článek


Jubileum Katolických novin

Před 70 lety v předvečer slavnosti Božího těla vyšlo první vydání Katolických novin, předchůdců dnešního KT.

celý článek


Střet s komunisty na Boží tělo

Před 70. lety, na svátek Božího těla 19. června 1949, se biskupové v čele s kardinálem Josefem Beranem svým pastýřským listem otevřeně postavili nastupující komunistické…

celý článek


Boje s šípem i láskou

„Kdo je hrdina?“ ptá se malé dítě rodiče, který poté váhá mezi obrazem knížete Václava, Jaromíra Jágra, nedávným válečným odbojem či postavou ze Star Wars. Kdo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay