Boží štědrost

10.12.2004, Autor: Ctirad Václav Pospíšil

Stůl Božího slova v postní době překypuje nesmírnou štědrostí, takže by bylo opravdu škoda nevytvořit v sobě dostatečně velký duchovní prostor pro tak velké obdarování. Postní doba je především časem pozornosti a soustředění. Základní myšlenku najdeme v druhém čtení, kde Pavel vyslovuje úžas nad štědrostí Boha, který nám daroval svého Syna. Když si chceme uvědomit, jak nesmírně štědrý je náš Bůh, pak je třeba se zahledět do prvního čtení, kde Abraham neváhá Bohu obětovat svého jediného syna. Kdyby býval mohl, zřejmě by Bohu nabídl raději sebe sama místo Izáka. Když nám Hospodin dává svého Syna, v jistém smyslu nám tudíž dává "víc než sám sebe". Tato nesmírná štědrost má být vzorem pro nás, vždyť spása je tajuplné připodobnění se člověka Bohu. Copak se Abraham ve svém poslušném rozhodnutí vlastně dokonale nepřipodobnil neskonale štědrému Bohu Otci? A právě proto se také stal nesmírně plodným, stal se praotcem všech, kdo vyznávají jediného Boha, tedy judaistů, křesťanů i muslimů. Bůh Otec nám ve svém Synovi daruje víc než sám sebe, a rozhodně to pro něho není snadné, jako to nebylo snadné pro Abrahama. Boží láska je naprosto svobodná, ničím nepodmíněná, a proto také tajemná a nepochopitelná. Ježíš z Nazareta je nejen Božím Synem, ale rovněž člověkem, jenž nese na svých lidských bedrech nesmírnou Boží štědrost. Právě to ho přivede na dřevo kříže, právě to z něho také vyzařuje jako světlo proměnění. Dnes nám náš Mistr zjevuje slávu poslušnosti Bohu, poslušnosti, která nás může již nyní tajuplně připodobňovat Otcově velebnosti. Copak Mojžíšova tvář nezářila podivuhodným světlem po rozmluvě s Hospodinem? Měli bychom si dobře pamatovat, že proměnění na hoře bylo pro vybrané učeníky přípravou na přetěžkou hodinu temnoty, hodinu kříže. Jenomže po té hodině tmy zase nadchází světlo nedělního rána, světlo vzkříšení. Když tedy někdy ve svém životě prožíváme velmi intenzivně Boží blízkost a radost z ní, měli bychom pohlížet kupředu a nenechat se ukolébat. Když ale dolehne temná hodina zkoušky, když je třeba vydávat svědectví o Otcově štědrosti v situaci hříchu a pokušení, pak bychom neměli klesat na mysli, protože na nás čeká ono nedělní světlo oslavení a vzkříšení.

CTIRAD V. POSPÍŠIL Th.D. OFM Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Bůh v mém životě, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay