Ostatní

Homilie: Ukaž mi své cesty, Hospodine

Vydání: 3, 16.1.2018

Pán mi ukáže, kam a jak kráčet, avšak ode mne žádá otevřenost – je potřebné, abych byl bytostí učenlivou.

celý článek


Homilie:Jsme součástí Kristova těla

Vydání: 2, 9.1.2018

celý článek


Homilie: Kde bydlíš, Pane?

Vydání: 1, 2.1.2018

celý článek


Homilie: Mariino čekání vyhloubilo prostor pro Boha

Vydání: 51-52, 19.12.2017

Neobvyklé spojení čtvrté adventní neděle s předvečerem slavnosti Narození Páně nemusíme chápat jen jako politováníhodné zkrácení adventní doby, ale i jako možnost lépe pochopit souvislost adventu s jeho vyvrcholením ve slavení Vánoc.

celý článek


Homilie: Bůh si učinil mezi lidmi příbytek

Vydání: 51-52, 19.12.2017

celý článek


Homilie: Vycentrovat se na Boha a bližní

Vydání: 50, 12.12.2017

celý článek


Homilie: Pokorným se dá poznat

Vydání: 49, 5.12.2017

Každý člověk touží po útěše, zejména v době, kdy je mu těžko, cítí se sám, připadá mu, že mnohé pokazil. Službou křesťanů tomuto světu by měla být právě i účinná útěcha, vycházející z lásky a soucitu, pocitu sounáležitosti se všemi lidmi a potvrzená našimi skutky ve prospěch bližních. Pramenem této útěchy je Bůh sám, ne naše dovednosti, a už vůbec ne naše řečnické umění. Druhé můžeme těšit jen tou útěchou, jakou Bůh těší nás.

celý článek


Homilie: Šance k proměně

Vydání: 48, 28.11.2017

Výzvou k bdělosti vstupujeme do letošní adventní doby. Na jejím konci máme být schopni rozlišit všemohoucího Boha ve tváři dítěte. Znamení, které vůbec není samozřejmé, podobně jako nesamozřejmé bude později znamení Kříže. Křesťanská bdělost tedy v sobě obsahuje nejen ustavičnou pozornost, ale i jemnou rozlišovací schopnost. Nesmí se zastavit u zvědavého čtení temných znamení konce, ale musí v nás zvyšovat citlivost ke znamením láskyplné Boží přítomnosti. Ne ten, který se sýčky vytrubuje předtuchy zmaru, ale ten, který se nedá zmást a v důvěře čeká Lásku, je oním vrátným z Ježíšova podobenství.

celý článek


Homilie: Ukáže se, kým jsme se stali

Vydání: 47, 21.11.2017

Církevní rok končí zjevením definitivní moci Kristovy vítězné lásky. Pod Kristovu vládu bude svěřen celý svět, všechen čas. Tváří v tvář Kristu Králi bude zjeven i celý náš život. Jasně se ukáže, kým jsme se stali. Určitě budeme překvapeni, protože Boží slávu si nikdo nedokážeme představit, největším překvapením ale bude, až se nám jednoznačně zjeví, pod jakou podobou se nám jí nejvíce dostávalo: „Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.“ Matoušův obraz posledního soudu jednoznačně stvrzuje, že soud nad námi se konal v každém skutku našeho života a jeho měřítkem je v dnešním textu „jen“ náš vztah k lidem.

celý článek


Homilie: Co jsme udělali, aby byl svět lepší?

Vydání: 46, 14.11.2017

Podobenství o hřivnách shrnuje témata posledních nedělí církevního roku: bdělé očekávání Pánova příchodu (podobenství o družičkách), převzetí zodpovědnosti za tento svět a jeho bolesti (o císaři a Bohu), odvážné uspořádání našeho života a činnosti tak, aby odpovídalo přikázání lásky (o tom, které přikázání je největší). Neděle Krista Krále pak v obraze Božího soudu ukáže, dle čeho bude „výnos“ našeho života zhodnocen.

celý článek


Homilie: Svítit na cestu i ostatním

Vydání: 45, 7.11.2017

S blížícím se koncem liturgického roku se nedělní čtení soustřeďují na problematiku definitivního příchodu Pána. Důležitější než zvědavé rozlišování jednotlivých znamení tohoto příchodu je, zdá se, otázka, jak při něm obstojíme. U Matouše se opakovaně objevuje obraz pána, hospodáře, ženicha, který na čas odešel nebo ještě nepřišel. V nastalém mezidobí jde pak o to, zda zůstaneme bdělí. Onen mezičas, kdy Pán není viditelně přítomný, je velkou výzvou pro naši svobodu, zodpovědnost a lásku.

celý článek


Homilie: Jemu se budeme zodpovídat, před ním jsme si rovní

Vydání: 44, 31.10.2017

Člověk je stvořen Bohem a, obdarován láskou, má jí sloužit. V tom je smysl našeho života a zároveň záruka naší svobody, i svobody od zvrácené sebestřednosti, jež je následkem prvotního hříchu. Adam, vypadlý z prostoru důvěrného přebývání s Bohem, vidí jen svou nahotu, nekrytou, nechráněnou. Člověk se stává centrem svého života, což je postavení, které nelze unést bez křeče, strachu, potírání druhých. Ježíš upozorňuje své posluchače na to, že i Boží království můžeme zneužít k zviditelnění sebe samých, a tím se zcela míjíme s pokojem, který nám má podíl na jeho šíření přinést.

celý článek




Aktuální číslo 12 19. – 25. března 2019

Biskupové se modlili na poušti

Minulý týden prožili čeští a moravští biskupové duchovní cvičení v Izraeli, modlili se na poušti i u Božího hrobu. Tento týden pokračují v Jeruzalémě plenárním zasedáním.

celý článek


Abychom se naučili správně rozlišovat

Několika osobností jsme se zeptali, co jim pomáhá, aby slyšeli hlas svého svědomí, a jak v tom sami podporují druhé.

celý článek


Křesťan v rozbouřených časech

Žijeme ve zvláštní době. Všechno se zdá být v pohybu. Jsme vystaveni záplavě obrazů, slov a zpráv. Překotné tempo změn strhává staré jistoty dravým proudem pádícího…

celý článek


Práci mezi Romy bych neměnil

Romské poutě nebo živelné modlitby chval – to si představíme, když se řekne „pastorace Romů“. Na východě Slovenska, kde Romové tvoří až polovinu obyvatelstva a…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay