Oslavy výročí křtu sv. Vladimíra v Kyjevě

Vydání: 2008/32 Maria v životě a modlitbě křesťana, 5.8.2008, Autor: Martin T. Zikmund

V atmosféře obav z církevního rozkolu proběhly v Kyjevě ve dnech 26. – 28. července oslavy 1020. výročí pokřtění knížete Vladimíra a uvedení křesťanství na Kyjevskou Rus. Slavnosti se účastnil nejen patriarcha Moskvy a vší Rusi Alexej II., do jehož kanonického teritoria Ukrajina dosud spadá, ale také ekumenický patriarcha Bartoloměj I. z Istanbulu. Události byla věnována mimořádná pozornost, nedělní slavnostní liturgii vysílaly všechny programy ukrajinské televize.

„Žádám požehnání vaší svatosti pro tento vysněný ideál, pro pravdu, naději, pro náš stát, pro Ukrajinu“ – přednesl před Bartolomějem I. žádost o osamostatnění ukrajinské církve od Moskvy prezident Viktor Juščenko na začátku patriarchovy návštěvy v Kyjevě. Část pravoslavných s podporou státu se totiž brzy po rozpadu Sovětského svazu odtrhla od moskevského patriarchátu, ale tento krok nebyl v pravoslavném světě uznán. Právě červencové oslavy uvedení křesťanství do Kyjevské Rusi měly situaci změnit a církevní autonomii pro Ukrajinu získat. Zvláštní zájem o to projevil i prezident Viktor Juščenko, který pozval Bartoloměje I. do Kyjeva bez konzultace s Moskvou. Na letišti ho také osobně přivítal, zatímco Alexej II. se musel spokojit jen s předsedou ukrajinského parlamentu. Už přípravy naznačovaly, že církevní slavnosti budou mít silně politický podtext. Nikde totiž nesměly viset ruské vlajky, naopak ulice byly zahlceny plakáty s portréty Bartoloměje I.

VÍTALI HO JAKO OSVOBODITELE
A přece – přes všechny snahy ukrajinského státního aparátu – ruský církevní primas Alexej II. triumfoval. Tisíce Kyjevanů spontánně vítaly moskevského patriarchu, zdobily cestu, kterou se ubíral, květinami. Mávali ruskými vlajkami a vyvolávali: „Alexej je náš patriarcha!“ Takový průběh oslav překvapil i samotné příznivce zachování vztahů s Moskvou.
„Viděl jsem tisíce pravoslavných, kteří vítali patriarchu tak, jako nikdy předtím. Kdosi poznamenal, že to připomínalo vítání osvoboditelů, jak se o tom píše ve starých kronikách,“ pochvaloval si metropolita Kiril ze Smolenska a Kaliningradu. „Nikdo nikoho k takovým projevům nenutil, lidem tento postoj diktovala jejich srdce,“ dodal. Podle metropolity se Svatá Rus skládá z Ruska, Ukrajiny a Běloruska, ale nejde zde o politické spojení, nýbrž o spojení duchovní, kulturní a civilizační. Je to prý jako v případě Německa, Rakouska a Švýcarska, které jsou suverénními státy, a přitom jsou sjednoceny kulturně a civilizačně.

CHYBÍ ZDE OSTATNÍ BRATŘI
Při liturgii u pomníku knížete Vladimíra, kterou celebroval Bartoloměj I. a koncelebroval Alexej II. s představiteli dalších pravoslavných církví, se ekumenický patriarcha vyjádřil ve prospěch jednoty ukrajinské církve v rámci moskevského patriarchátu. Odmítl přitom rozdělení církve z politických důvodů. Ekumenický patriarcha také vyjádřil radost z přítomnosti moskevského patriarchy Alexeje II., kterého nazval „milovaným bratrem“. Připomněl také svědectví ruských mučedníků a nelehkou situaci moskevského patriarchátu v dobách komunistického ateismu. Bartoloměj I. tedy nepřistoupil na politické tlaky ze strany ukrajinského státu a zůstal v Kyjevě věrný svému zaměření k jednotě církve, které charakterizuje jeho úřad. Sám to výslovně potvrdil nejen na oficiální úrovni. Při večeři u metropolity Vladimíra, který patří k promoskevské části ukrajinských pravoslavných, si prý postěžoval: „U tohoto stolu chybí bratří z jiných církví na Ukrajině.“
Do oslav 1020. výročí křtu Kyjevské Rusi se zapojila také místní římskokatolická církev. Ve všech farnostech proběhla obnova křestních slibů a byl přečten pastýřský list ukrajinských biskupů. Ti připomněli, že na Ukrajině je mnoho dobrých příkladů smíření ritů a tradic. Lze je vidět ve smíšených rodinách, kde vládne pokoj a tolerance a kde se společně slaví svátky jak východního, tak i západního obřadu.



Nejhorší záplavy na ukrajině za 100 let
Rozsáhlé záplavy v západní části Ukrajiny si během července vyžádaly na 26 lidských životů a desítky osob se nadále pohřešují. Pro tuto oblast představují letošní záplavy nejhorší katastrofu svého druhu za posledních 100 let.
Poškozeno nebo zničeno bylo přes 40 000 domů a 34 000 hektarů zemědělské půdy. Desítky tisíc lidí přišly o přístřeší, zničeny jsou tisíce kilometrů silnic, stovky mostů a mnoho elektrických vedení. Premiérka Julija Timošenková odhadla rozsah škod až na čtyři miliardy hřiven (asi 12 miliard Kč). Záplavy způsobily několikadenní vytrvalé deště a tající sníh v Karpatech. Přes 1 400 kilometrů dlouhá řeka Dněstr se na mnoha místech vylila z břehů a zaplavila velké množství obcí nejen na Ukrajině, ale i v Moldavsku. Tam zasáhla především odštěpeneckou oblast Podněstří.
(iHNed.cz)
Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay