Opravdu chcete být dokonalá?

Vydání: 2015/19 Uprchlíci: Lampedusa se bouří, 5.5.2015, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma

Je u dítěte ihned, jakmile ji potřebuje. Hraje si s ním, maximálně podporuje jeho rozvoj, stanovuje hranice. Vaří zdravě a její potomek zdravá jídla neodmítá.
 
Aby byly naše děti šťastné, nemusíme být dokonalé matky. Ilustrační snímek Jozef Sedmák
 
Dítě zásadně neposazuje k televizi nebo k počítači. Doma má vždy dokonale uklizeno. Samozřejmě velmi brzy k tomu všemu stíhá ještě svou práci. To vše bez babiček nebo paní na úklid či na hlídání. Je šťastná, že je matka, vypadá vždy upraveně a večer je plná energie a zájmu o svého muže.
 
Kevin Leman v knize Ženy, přemožte stres, než stres přemůže vás (Návrat domů 2012) uvádí, že sklony být „dokonalou matkou“ mají všechny ženy. Je v nich touha být výkonnější než kdokoliv jiný, zvládat neřešitelné problémy… Matka, která chce vše „dokonale“ zvládat, však podle Kevina Lemana vydrží jen tak dlouho, dokud jí vydrží energie. Pak mohou přijít poruchy spánku, sexuální dysfunkce, vše prostupující pocity hněvu a především trvalý pocit, že „nic nestíhá“.
 
Chceme vychovávat „jinak“
 
V současnosti, která klade důraz na výkon, kdy se na nás z obálek časopisů smějí právě ony „dokonalé“ matky, může být pro některé ženy obtížné zvládat výchovu „méně dokonale“. Zvlášť když rodí v pozdějším věku a i to často ubírá na spontaneitě. „Maminky mohou někdy tápat, jak s dítětem zacházet a k čemu ho vést, jak stanovovat hranice. Mohou být proto úzkostlivější a perfekcionističtější,“ říká pedagožka a terapeutka Jana Divoká z pražského centra Respekton a připojuje: „Zkuste si například položit otázku, k čemu chcete ratolest směřovat. Jedním pólem je vychovávat úspěšného podnikatele s „ostrými lokty“, anebo na druhé straně člověka slušného, čestného a ohleduplného k druhým.“
 
Zatímco dříve matky z velké míry přebíraly model, jaký znaly ze své rodiny, dnes to často chtějí dělat jinak než jejich rodiče. Ovšem nevědí jak. „Ve své praxi se setkávám i s matkami, které potřebují mít vše v pořádku, čtou literaturu, vzdělávají se, chtějí mít vše nalinkované. Hledají, jak potomka rozvíjet, a často jdou rychlejším tempem, než na jaké dítě stačí,“ podotýká Jana Divoká s tím, že většinou je taková snaha po dokonalosti způsobem, jak si dodáváme rodičovské sebevědomí. „Možná je to obranný mechanismus, jak mít lepší pocit, když se cítím jako rodič nejistě.“
 
Jana Divoká, která mj. pracuje s dětmi s lehkým mentálním postižením, se setkává také s tím, že se matky nemohou smířit s handicapem svého dítka. Usilovně se pak snaží, aby jejich potomek dohnal ostatní – tlak na dítě ovšem bývá spíše k jeho škodě, protože by se mohlo velmi dobře rozvíjet podle svých možností a hledat pro sebe uspokojivou cestu životem s daleko menší námahou.
 
Raději přemýšlet, než to vzdát
 
Terapeutka zmiňuje, že je zcela běžné přemýšlet, jestli jsem dobrou matkou. „Je lepší přemýšlet, než to brát jako dané, nebo veškerou snahu dokonce vzdát. Vidím to například u matek obézních dětí, s nimiž také pracuji. Ony to mnohdy vzdají a nemají sílu nadbytečná kila své ratolesti řešit. Ale dokud se člověk zamýšlí a snaží se něco změnit, je to perfektní.“
 
Od přehnaného perfekcionismu může podle ní pomoci vědomí, že nezáleží, kolik času dětem věnujeme, ale jak ho s nimi trávíme. Není nutné dítku vše podřizovat, protože pak ho do jisté míry můžeme činit na sobě závislým. Je také dobré umět vypnout a udělat si čas pro sebe, aniž bychom se cítili jako sobci. Protože pokud jen usilujeme o to, být dokonalé matky, spíš tím naše potomky stresujeme a je pravděpodobné, že dítě tento model převezme v dospělosti – nezvolí-li opačný extrém. Mimochodem Kevin Leman ve své knize zdůrazňuje, abychom si připomínali, že nemusíme být dokonalým rodičem: „Ve skutečnosti budete lepším rodičem, budete-li si vědomi, kolik vám vlastně schází k dokonalosti.“ 
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 49 29. listopadu – 5. prosince 2016

Církev se staví na vlastní nohy

Jak si stojí ekonomika římskokatolické církve po majetkovém narovnání? Shrnutí přinesli její představitelé na historicky první tiskové konferenci o hospodaření církve minulý týden.

celý článek


Stane se přímluvcem v nebi?

Je to sedmdesát let, co se ujal stolce svatého Vojtěcha. Po koncentračním táboře v Dachau ho nicméně čekaly další krušné chvíle, které mu připravili komunisté.

celý článek


Vše se vyřeší v Otcově náruči

Na závěr Svatého roku milosrdenství, na slavnost Krista Krále 20. listopadu, podepsal papež František apoštolský list Misericordia et misera (Milosrdenství a ubožačka).…

celý článek


Odcházím, protože jsem unavený

Nový církevní rok začíná jako emeritní biskup. O uvolnění z funkce požádal předčasně, zájem o farnosti v pražské arcidiecézi přesto neztrácí. Biskup KAREL HERBST SDB.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay