26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Oni dobře věděli, proč to dělají

24. 6. 2009

|
Tisk
|

Vydání: 2009/26 Katolický týdeník slaví..., 24.6.2009

Kardinál Tomášek nastupující do auta. Řeholní sestřičky v dešti při cestě za nákupy. Teolog Oto Mádr v parčíku, na stanici autobusu či při východu z kostela. Ján Čarnogurský čekající před telefonní budkou. Co mají tyto snímky společného? Jejich autorem byl příslušník StB a nebyly určeny veřejnosti. Nyní se k ní však dostávají v podobě knižní fotopublikace Praha objektivem tajné policie, kterou vydal Ústav pro studium totalitních režimů.

„Kniha sice obsahuje jen malý zlomek materiálů, které vzešly z činnosti IV. správy Státní bezpečnosti (správa sledování), ale jejich vypovídací hodnota je přesto výmluvná,“ upozorňuje historik Jaroslav Šebek. „V rámci této části StB působilo v 80. letech více než osm set pracovníků pověřených každodenním slíděním nejen po politických a ideových odpůrcích. Sledované osoby totiž pocházely i z řad cizinců, novinářů či diplomatů.“ Pracovníci „sledovačky“ přitom využívali při svých tajných aktivitách špionážní techniku i bizarní úkryty – vedle speciálně upravovaných brašen můžeme v knize vidět například kočárek se zabudovaným aparátem. „Většina lidí tak často ani neměla tušení, že jsou sledováni. Pokud však chtěli estébáci dotyčného člověka zastrašit či znejistit, přistupovali k otevřenému šmírovaní. Sledován byl přitom nejen vytipovaný jednotlivec, ale riziku se vystavovala i spousta jeho známých, s nimiž se stýkal,“ upozorňuje Šebek. Jeho slova potvrzuje i další historik Martin Tichý z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Účel těchto sledování byl opravdu dvojí: Zaprvé vědět, co určitá osoba dělá, kam chodí, s kým se stýká. Při školení bylo příslušníkům StB zdůrazňováno, že fotografie patří k důležitým důkazním materiálům, které mohou mít rozhodující vliv na úspěšnost akce.“ Velká část těchto sledování se sice podle Tichého prováděla tajně, ale někdy se jednalo naopak o provokaci. „Mělo se sdělit té druhé straně: My vás sledujeme a víme, co děláte; máme vás pod kontrolou. Cílem bylo dotyčné znervóznit,“ vysvětluje Martin Tichý. Vědět něco o konkrétném člověku a využívat tyto informace ve styku s ním, to byl podle něj jeden z cílů těchto sledování. „Proto by se dnes jejich význam rozhodně neměl podceňovat či zlehčovat, neboť se jedná o jeden z charakteristických rysů totalitních režimů. Nezapomeňme, k čemu jim to sloužilo. Oni moc dobře věděli, proč to dělají.“ Archivní materiály zveřejněné v knize obsahují i sledování lidí z církevních kruhů. StB si kupříkladu tajně pořizovala snímky kardinála Tomáška ze setkání s věřícími a pozornosti jí pochopitelně neušli ani zástupci disentu – například teolog Oto Mádr. „Plno lidí vědělo, že jsou sledováni, nebylo to nic zvláštního – počítali jsme s tím. Choval jsem se proto normálně. Zveřejněné fotografie mě tedy nijak nepřekvapily, spíše pobavily,“ komentuje snímky otištěné v knize sám Oto Mádr. „V hledáčku objektivu tajných se ocitl i současný kardinál Vlk, tehdy zbavený státního souhlasu,“ upozorňuje historik Šebek a dodává, že „nebezpeční“ pro režim byli i mnozí další duchovní či laici, kteří se mnohdy pohybovali v šedé zóně mezi oficiální a skrytou církví. „Důvodem pro zahájení sledování byl vedle odmítání ,socialistického zřízení‘ například příliš horlivý apoštolát.“

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou