On + ona + Bůh

Vydání: 2008/24 Nezavírejme oči před prostitucí, 10.6.2008, Autor: Renáta Holčáková-Masto

Kdy se mají mladí lidé rozhodnout, že se vezmou? Teprve tehdy, když jejich vztah dorostl do následujících rozměrů:

1. Mají ověřeno, že se navzájem povahově doplňují.
2. Znají nejen dobré, ale i špatné vlastnosti druhého.
3. Vyzkoušeli si, že chyby druhého unesou.

Aspoň tyto tři podmínky zmiňuje P. Ladislav Simajchl ve své knize přípravy na manželství Láska pod lupou. Na jiném místě zase připomíná, že známost musí trvat tak dlouho, až se zamilovanost změní, přeroste, zdokonalí v lásku. Láska totiž vidí normálně, ba jasnozřivě. Vidí na tom druhém i nedostatky a chyby. A protože vidí dobře, vnímá i dobré vlastnosti. Zkrátka vidí toho druhého cele, jaký opravdu je. Teprve tak dovede zvážit, zda chyby budou pro celý život únosné. Už proto je delší známost nezbytná, aby se zamilovanost měla čas uklidnit – buď v rozčarování, nebo v trvalou lásku. A až tehdy by se mělo přistoupit k tak závažnému kroku, jakým je svatba.

MANŽELSTVÍ JAKO SVÁTOST
Svátost manželství je u křesťanských cír-kví chápána mnohem důsledněji než v případě občanského sňatku. Zatímco občanský sňatek je při splnění zákonných podmínek možné absolvovat třeba i několikrát za život, praktikující katolík smí podle zásady „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!” vstoupit do svazku manželského pouze jednou, neboť manželství je chápano jako doživotní slib. Výjimkou je úmrtí jednoho z manželů (může ovšem dojít k zneplatnění již uzavřeného manželství, pokud se zjistí závažné důvody, které od začátku bránily jeho platnému uzavření a byly např. zamlčeny). Manželství jako svazek muže a ženy, který vzniká jejich vzájemným slibem, povýšil Ježíš Kristus na svátost.
Co ale znamená uzavřít manželství jako svátost? „Svátostné manželství chápu jako trojúhelník, jehož vrcholy tvoří on, ona a Bůh,“ říká P. Havlát a hned dodává: „A protože Bůh je vševědoucí, tak pouze on má recept na šťastné manželství. Krásně to podtrhuje poslední věta manželského slibu: K tomu ať mi pomáhá Bůh. Je to prosba těch dvou právě o Boží pomoc, podporu a požehnání. Skrze svátost manželství zvou Boha do svého vztahu. Znamená to, že nechtějí žít manželství jenom ze své vlastní síly, na základě toho, co se naučili. Takové manželství pak můžeme přirovnat k domu na skále, protože má dobré základy.“

NEVĚSTY NA ÚTĚKU
Nejednomu ze snoubenců se těsně před svatbou začnou rojit v hlavě pochybnosti, zda vyvolený či vyvolená je ten pravý, ta pravá. Zvláště jedná-li se v případě církevního sňatku o spojení na celý život. Podle manželského a rodinného poradce psychologa Petra Šmolky nejsou uvedené pocity ničím výjimečným. „Pro jistotu odhlížejme od párů, které se poznaly na rozverném večírku, kde si pod vlivem dvou až tří promile přislíbily společnou budoucnost. U nich mohou mít totiž zmíněné pochyby přímo sebezáchovný smysl.“ Pochyby se ale nevyhýbají ani těm, kteří ke svému rozhodnutí dospěli po zralé úvaze. Psycholog by v té souvislosti asi pohovořil o tzv. gradientu cíle. „Čím víc se jakýkoli cíl blíží, dokonce i cíl patřičně očekávaný a vytoužený, tím silněji začínáme váhat,“ vysvětluje Šmolka. Příkladem může být podle něj i jednání zákazníků, kteří stojí na zboží několikahodinovou frontu. Není nic neobvyklého, pokud se na poslední chvíli zdánlivě nelogicky rozhodnou, že dál už čekat nebudou. I jim se honí hlavou, zda si od své volby neslibují příliš, zda se rozhodli správně, zda jim to zboží dokáže ještě udělat tu pravou radost a jestli nakonec nebude převládat pocit zklamání.
„U předobřadního svatebního váhání není naštěstí tak těžké odlišit, zda jde „jen“ o strach z důležitého kroku, nebo o oprávněné pochyby. Převládá-li pouze neurčitý bezobsažný nepříjemný pocit, pak půjde zřejmě o první možnost,“ uvažuje nahlas psycholog. Pokud ale dostávají naše pochyby nějaké reálné obrysy a začínáme si uvědomovat konkrétní věci, které by nám na tom druhém mohly vadit, pak bychom měli svou volbu raději ještě pečlivě zvážit.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay