ODS, ČSSD a Turecko do EU

Vydání: 2005/2 Samota na mateřské, 4.1.2005, Autor: Petr Příhoda

Příloha: Perspektivy

Snad není chybou pokládat za dvě naše voličsky nejsilnější demokratické strany ODS a ČSSD. Komunisté by asi nesouhlasili, ale marná sláva, pořád jsou stranou „zvláštního ražení“, jak pravil báťuška Stalin. – Ty dvě první si své poslání rozdělily zvláštním způsobem. ČSSD je otevřeně a snad i upřímně „proevropská“. Naproti tomu projevila neschopnost řešit vzrůstající zadluženost země (cosi takového slibovala, ale málem se kvůli tomu rozpadla). ODS je snad schopna řídit hospodářskou politiku rozumněji (zatím o tom jen mluví, ale tak důrazně, že snad necouvne). Nedávno však překvapila svou nechutí k evropské integraci. – Bude-li ekonomicky myslící a evropsky cítící volič váhat jen mezi těmito dvěma, bude v obtížné situaci. Mohl by dopadnout jako tzv. Buridanův osel. Ten, jak známo, pošel hlady v blízkosti dvou hromádek sena, protože si nedokázal vybrat.

***

Turecko má cestu do EU otevřenou, nelze jinak, sliby se mají plnit. Jak to asi dopadne? Splní-li se optimistická očekávání, bude to znamenité. Splní-li se ta pesimistická, pak běda. Optimisty jsou evropští liberálové a socialisté, pesimisty konzervativci, řečeno velmi zhruba. Prognózy těch prvních nikdy pořádně nevyšly. Spíše docházelo na slova těch druhých, není-liž pravda? – Ve vztahu EU kontra Turecko sice nejde o maligní podobu střetu civilizací, ale jsou to dva světy a nějak se střetávají. Ten první je duchovně rozháraný, vnitřně konfliktní a vymírá. Druhý si je sám sebou jist a osvědčuje populační zdatnost. Konfrontace staroby a mladosti? Je to asociace zjednodušující, ale těžko se jí ubránit a nevzpomenout Říma a barbarů ze Severu či Byzance a barbarů od Východu. Jsou i novější ilustrace. Poměr křesťanských Srbů a muslimských Albánců v Kosovu byl na počátku minulého století jedna ku jedné, na jeho konci jedna ku devíti.

Turecko má před sebou zkušební dobu deseti let. Uvidíme, jak upřímně se přizná ke genocidě Arménů (1915). Ještě jedno kritérium bychom měli bděle sledovat: jak se bude v Turecku dařit jeho křesťanské menšině. Pro srovnání nám může posloužit situace turecké menšiny třeba ve Spolkové republice.        

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 21. – 27. listopadu 2017

Přijeďte k nám, zvou Češi papeže

Zástupci církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou, politici a studenti se vydali minulý týden do Říma, aby tlumočili papeži Františkovi přání pořádat v Česku Světový…

celý článek


Poděkování za svobodu

Konec komunistické diktatury v Československu připomněla v pátek 17. listopadu řada pietních akcí. V Národním divadle vyznamenali čtyři bojovníky za svobodu, mezi nimi i kněze.

celý článek


O vzniku svátku Krista Krále

Na poslední neděli církevního roku připadá „slavnost našeho Pána Ježíše Krista, Krále veškerenstva“, jak zní podle Římského misálu plný titul tohoto s

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay