Znakem sektářství je poslušnost, která jde za hranici smrti

Vydání: 2005/42 Věřím v Boha, ne v církev, 11.10.2005, Autor: Prokop Remeš

Svědkové Jehovovi by nemuseli být sektou, kdyby...

Jsou svědkové Jehovovi sektou?
J. R., litoměřická diecéze

Začněme otázkou: Co to je sekta? Pod tímto pojmem rozumíme takovou náboženskou skupinu nebo skupinu para-náboženskou (uctívající třeba létající talíře UFO), která funguje specifickým mocenským způsobem. Tento způsob fungování by šlo nazvat totalitou: vůdce sekty nebo její kolektivní vedení v sobě zahrnuje dvojí typ autority. Jednak autoritu znaleckou - cokoliv, ale opravdu cokoliv prohlásí vůdce za pravdu, všichni jeho žáci uznají za neochvějnou pravdu; a autoritu šéfovskou - cokoliv, ale opravdu cokoliv prohlásí vůdce za správné, všichni jeho žáci přijímají neochvějně za zavazující pro jejich svědomí.

SEKTÁŘSKÁ AUTORITA ZNEUŽÍVÁ MOC

Právě v souvislosti s autoritou v sektách hrozí zneužití moci. V první vlně tzv. sektářských válek, která zahrnovala období 90. let minulého století, se extrémní zneužívání moci v sektách projevovalo zejména masovými sebevraždami. Neuplynul rok, aby se nehovořilo o nějakém takovém případu (počínaje Koreshovými davidovskými adventisty, přes opakované sebevraždy členů okultního Řádu chrámu slunce, až třeba po případ UFO-sekty Nebeská brána). Výjimkou byl útok buddhistické sekty Óm-šinrikjó v roce 1975, kdy v tokijském metru zahynulo po útoku bojovým plynem sarinem dvanáct nevinných lidí, kteří s touto sektou neměli nic společného. Co ale bylo původně výjimkou, se po roce 2000, v době druhé vlny tzv. sektářských válek, stalo pravidlem: teroristické útoky muslimských sekt typu Al-Káidy, Hamásu nebo Islámského džihádu jsou sice také sebevraždami, ale současně jsou vedeny účelem zavraždit co nejvíce lidí, kteří s touto skupinou ani s islámem nemají vůbec nic společného.

SVĚDKOVÉ JEHOVOVI STÁLE ODMÍTAJÍ TRANSFUZI

U svědků Jehovových samozřejmě nehrozí žádné teroristické útoky proti lidem vně. Hrozí však zneužití moci nad samotnými svědky. Představitelé českých svědků Jehovových Ondřej Kadlec a Eduard Sobička při žádosti o registraci této společnosti v roce 1993 podepsali prohlášení, že svědkové Jehovovi neučí odmítání krevní transfuze. Titíž lidé ale ve skutečnosti hlásají, že pod hrozbou sankce exkomunikace musejí svědkové Jehovovi krevní transfuzi i nadále odmítat, neboť je to - prý - striktní příkaz Boží. A skutečně mnozí svědkové Jehovovi raději zemřou, než by neposlechli tohoto příkazu a umožnili sobě či svým dětem aplikaci transfuze, zachraňující život. Jednají tak i přesto, že většinou vědí, že totéž vedení své pravdy v minulosti občas velmi radikálně měnilo, totéž vedení je zapsáno v Cibulkových seznamech a titíž lidé jsou v současné době podezřelí z napojení na velmi pochybné finanční zdroje (po sérii pořadů televize Nova Na vlastní oči bylo toto vedení před několika měsíci téměř kompletně vyměněno).

SOLIDNOST GARANTUJÍ SAMI SVĚDKOVÉ JEHOVOVI

Zákonem o církvích tedy stát negarantuje, že náboženská skupina, která je podle jeho kritérií registrována, není sektou. Stát tuto skupinu registruje a při splnění určitých podmínek jí poskytuje určitá privilegia. Registrace podle tohoto zákona však vypovídá o dané náboženské skupině jen málo (podobně jako třeba zápis v obchodním rejstříku o nějaké finanční skupině). Z hlediska její solidnosti neříká pak téměř nic.

O tom, zda jsou, nebo nejsou svědkové Jehovovi sektou, nerozhodují tedy státní úředníci, ale svědkové Jehovovi sami. S jistou nadsázkou se dá říci, že ukazatelem toho, zda svědkové Jehovovi jsou, či nejsou sektou, je právě jejich učení o transfuzi. Poslušnost učení, která jde až za hranice smrti, je znakem sektářství. Současně je zde ale optimistický prvek: až jednou v ústředním časopisu svědků jehovových Strážná věž vyjde článek s „novou pravdou“, že Bible vlastně transfuzi nezakazuje, bude moci veřejnost reálně uvažovat o tom, že svědkové Jehovovi sektou přestávají být - že se stávají sice okrajovou, ale vcelku etablovanou náboženskou skupinkou na okraji křesťanství.

MUDr. PROKOP REMEŠ,
Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay