Život duše před vzkříšením těla

Vydání: 2004/11 Konec světa, 6.9.2004, Autor: Ctirad Václav Pospíšil

OČEKÁVÁNÍ KRISTOVA PŘÍCHODU VE SLÁVĚ
Jak se měnil pohled církve na věčnost, zejména jak se lišily představy prvotní církve, ve středověku a po II. vatikánském koncilu? Na co byl v jednotlivých údobích kladen důraz? Byla věčnost vždy jediným cílem života na zemi a "odměnou" za dobré skutky, nebo jen pokračováním života "na této zemi"?
J.P. Praha


K první části otázky: Dalo by se říci, že apoštolská církev kladla na základě Kristova vítězství nad smrtí velký důraz na vzkříšení z mrtvých (srov. např. 1Kor 15). Tato zvěst musela v řeckém kulturním prostředí dělat mnoha lidem nemalé obtíže, jak to dokládá neúspěch Pavlova kázání na Areopagu (srov. Sk 17,31-33). Nezapomínejme, že pro Řeky nebylo obtížné pojímat posmrtný život jako "osvobození duše" z pout těla. Přijmout jako definitivní cíl vzkříšení těla s sebou ovšem neslo radikální změnu v pojetí světa (všechno pochází od dobrého Stvořitele, a proto i tělo je dobré) i antropologie (celý člověk je určen ke spáse). Z těchto důvodů se v Pavlových listech o posmrtném životě duše před vzkříšením těla moc nehovoří, i když náznaky tohoto přesvědčení se zde dají také vystopovat (srov. např. Flp 1, 21-24). O tom, že prvotní církev si skutečnost posmrtného života duše uvědomovala, svědčí kupříkladu velmi záhy se rozvinuvší kult mučedníků.

První generace křesťanů intenzivně čekaly na druhý Kristův příchod ve slávě. Jelikož k zmíněné události nedocházelo, eschatologické očekávání postupně chladlo. Ruku v ruce s tím se začal zvyšovat zájem věřících o posmrtný život duše před vzkříšením těla. Aniž by některá místní církev popírala skutečnost posmrtného života duše, objevovaly se také odlišné názory na povahu její existence.

Již na sklonku druhého století dokládá Tertullian víru v to, že duše jsou po smrti odměňovány a zakoušejí spravedlivou míru trestu i odměny ("O duši", 58). Tehdejší praxe pokání byla velmi přísná, a proto se objevila otázka: Co bude s těmi, kdo začali konat pokání, ale na zemi ho nedokončili? Na základě víry v to, že Bůh je milosrdný i dokonale spravedlivý, se záhy spontánně objevují náznaky víry v očistec. Kajícníci dojdou spásy, ale musí po smrti pokání nějak dokončit. Augustin v prvních desetiletích pátého století dokládá jako již dlouho zaběhnutou praxi to, že se církev snažila modlitbami zesnulým pomáhat (srov. "Enchiridon ad Laurentium", 29).

Ve středověku došlo k poměrně značnému rozvoji představ o posmrtném osudu duší, jak o tom svědčí například velkolepá Dantova "Božská komedie". V dnešní době můžeme konstatovat určitý posun v chápání očistce, který není vnímán tolik jako trest, nýbrž spíše pozitivně, tedy jako duchovní dozrávání (Jan Pavel II., J. Ratzinger).

Nyní k druhé části otázky: Věčný život a plnost spásy byly vždy chápány primárně jako dar, jako dovršení Boží milosti. Teprve sekundárně se jednalo o odměnu, protože Bůh není pouze neskonale milosrdný, ale také spravedlivý. Cílem vždy bylo co nejhlubší společenství a spojení s Kristem a skrze něho s Bohem. V tomto smyslu je věčný život dovršením toho pozemského. Ovšem zároveň vždy platilo, že ani oko nevidělo a ani ucho neslyšelo, jakou odměnu Bůh připravil těm, kdo ho milují (srov. 1Kor 2,9).

prof. CTIRAD V. POSPÍŠIL Th.D. OFM, přednášející dogmatické teologie na CMTF UP v Olomouci, KTF UK v Praze a dějin dogmatu na HTF UK v Praze

Co bude, až nebude čas?

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay