Úkolem náboženství není sběr důkazů

Vydání: 2010/47 Bílá hora, 17.11.2010, Autor: Tomáš Machula

V poslední době se zase začíná hodně mluvit o posmrtném životě. Zajímalo by mě, jestli má církev konečně v rukou nějaký důkaz, nebo jsou to pořád jen dohady a teorie.

Víra je přijetí nějaké pravdy na základě toho, že nám ji zjevuje Bůh. Není to tedy důkaz a nutně ani pochopení důvodů. Je to uvěření někomu, kdo je pokládán za absolutně hodného důvěry. Můžeme zkoumat důvody víry, tj. proč věříme to, co církev učí, co je psáno v Bibli apod. Víra člověka stojí obvykle na několika základech. Zaprvé to, v co křesťané věří, dává smysl a je to rozumné. Zadruhé má člověk určitou náboženskou zkušenost, která se může týkat modlitby, odpuštění apod. Zatřetí má člověk zkušenost zprostředkovanou, tj. zkušenost sdílené víry druhých lidí v církvi. Pro každého člověka může být váha každého z těchto důvodů odlišná. Ale všechny k víře nějak patří. A víra není souhrn těchto důvodů, ale osobní krok učiněný na základě těchto důvodů. Dohad je, jednoduše řečeno, možná odpověď na nějakou otázku, kdy ale nemáme žádný zásadní důvod pro nebo proti. Hádáme a docházíme k dohadu. Teorie je pak vědecké vysvětlení celku určitého jevu. Aby byla teorie skutečnou teorií, měli bychom mít možnost ji nějak testovat – empiricky, logicky apod. Církev je společenstvím křesťanů a jejím úkolem je chránit a udržovat víru, která pochází – jak křesťané věří – z Božího zjevení, tj. z Bible a apoštolské tradice. Přesně vzato tedy církev neexistuje proto, aby předkládala teorie nebo důkazy. Něco takového není úkolem náboženství, ale vědy. Máme-li zůstat u náboženství a církve, nemá smysl mluvit o důkazech. Po důkazech se můžeme ptát například psychologů zkoumajících zážitky člověka v klinické smrti, filozofů zkoumajících podstatu člověka a jeho cíl apod. Je pak na nás, nakolik budou takové teorie a důkazy pro nás přesvědčivé a zda se eventuálně zařadí mezi první typ výše zmíněných důvodů víry.

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 37 10. – 16. září 2019

Naděje, pokoj a smíření pro Afriku

Během týdenní cesty do tří afrických zemí – do Mozambiku, na Madagaskar a Mauricius – navštívil papež František charitní centra, nemocnice, mluvil k politikům, duchovním,…

celý článek


Škola jako bezpečný přístav

Jak by měl vypadat ideální učitel našich dětí? „Chytrý,“ myslí si jeden rodič. „Spíše empatický,“ pomyslí si druhý. „Co třeba Jan Amos Komenský?“ podotkne poslední.

celý článek


Blízká setkávání na každý den v roce

Inspirativní čtení na každý den, a k tomu kvalitní obrazový doprovod, katolické kalendárium i přehled církevních úřadů a médií v ČR přináší nové vydání Cyrilometodějského…

celý článek


Jak mluvit o Božích přikázáních?

Desatero. Zákon, který Bůh dal Mojžíšovi před více než třemi tisíci lety, tisíce kilometrů od nás. A stále je platný! Jak o něm mluvit s dětmi, aby ho neměly jen…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay