Štýrské poutní místo založil Moravan

Vydání: 2004/22 Pouť do Mariazell, 2.9.2004, Autor: Jan Royt

Úcta k Panně Marii Mariazellské v českých zemích
Jaká je vlastně historie poutního místa v Mariazell? Stal se tam nějaký zázrak? Slyšela jsem, že prý toto místo má i nějaké „kopie“ na území České republiky...
A. F., Svitavsko


Každá ze zemí střední Evropy měla v období baroka své „Sacrosanctum“ – poutní místo zosobňující její dějiny a náboženskou tradici, ale mající i širší kulturně politický význam. V Čechách byly celé dlouhé a složité náboženské dějiny království spojené s legendickou historií Palladia země české, uctívaného ve Staré Boleslavi. Slezané zas putovali do Warthy, Poláci uctívali královnu Polska - Pannu Marii Čenstochovskou. V Uhrách byla ctěna Panna Maria jako „Patrona et Regina Hungariae“ a podobně tomu bylo i v Bavorsku (Patrona Bavariae, Panna Maria Altöttinská). Panně Marii Mariazellské oficiálně zasvětil svou rodinu rakouských Habsburků císař Ferdinand III.

Historie poutního místa v Mariazell je spjata s královstvím českým. Podle legendického vyprávění, které uvádí Jan Tanner v Trophaea sancti Wenceslai (Praha 1661), se těžce nemocnému markraběti moravskému Jindřichovi zjevil ve snu sv. Václav a přikázal mu založit mariánské poutní místo v Mariazell. Právě spojení hlavního zemského patrona sv. Václava, jehož Habsburkové velmi ctili, a poutního místa v Mariazell – nového Sacrosancta Habsburků, mělo velký význam nábožensko-dynastický. Šlo totiž o další stvrzení právoplatnosti vlády Habsburků v Čechách. S Mariazell byly svázané i Uhry, a to prostřednictvím uherského krále Ludvíka, který svedl v roce 1344 za pomoci Panny Marie Mariazellské vítěznou bitvu s nájezdníky z východu.

Od druhé poloviny 17. století a prakticky až do zániku monarchie v roce 1918 putuje do Mariazell celá řada vznešených i prostých poutníků z Čech. Pro ně je prakticky po celé 17. a 18. století vydávána poměrně bohatá poutní literatura v českém jazyce.

Velkým ctitelem Panny Marie Mariazellské byl hrabě Bernard Ignác z Martinic. Na svůj vlastní náklad dal v roce 1676 uprostřed chrámové lodi kostela Panny Marie a Karla Velikého na Karlově v Praze postavit kopii kaple Panny Marie Mariazellské (později však byla zbořena). Kopie byla vystavena veřejné úctě též v kostele sv. Karla Boromejského na Novém Městě pražském.

Kostel Panny Marie v Chlumu u Třeboně, zvaný také „Malá Mariazell“, je vlastně volnou kopií štýrské svatyně. Dal ho vystavět jako záslibný dar za zázračné zachránění hrabě Jan František z Fünfkirchu v letech 1738-1745. Malou Mariazell nazývali lidé také kapli „Na louce“ v Komárově na Moravě, kterou vystavěl Valentin Weiss, rolník z Heršpic, na paměť každoročních poutí obyvatel Brna. V jejím interiéru lid uctíval obraz Madony Mariazellské. Roku 1784 však byla kaple zrušena a obraz přenesen do farního kostela v Komárově.

Další poutní místo spojené s kultem Panny Marie Mariazellské leží ve východních Čechách – kostel v Horní Čermné (Böhmisch-Rothwasser), stojící na „Čepové či Mariánské hoře“. Tam se od roku 1790 shromažďovali lidé putující do Mariazell. Jako svědectví úcty k Panně Marii Mariazellské v českých zemích se dochovala celá řada kopií milostné sochy, jako například v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Polné, v kostele sv. Petra a Pavla ve Slapech–Rovínku či v „Malé Mariazell“ v Rychnově na Moravě. Úctyhodný je počet drobných tisků s modlitbami k Panně Marii Mariazellské, vytištěných pro české poutníky v různých tiskárnách po celých Čechách. V etnografických i uměleckých sbírkách muzeí v Čechách i na Moravě (např. Národní muzeum v Praze, Zemské muzeum v Brně, Muzeum Šumavy v Sušici a Kašperských Horách, Krkonošské muzeum ve Vrchlabí) nalezneme četné malé sošky, rytiny či podmalby na skle zobrazující právě milostnou sochu Panny Marie Mariazellské či obraz z pokladnice v Mariazell.

Bazilika v Mariazell

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay