Růžencová meditace oslovuje a pobízí

Vydání: 2008/42 Pontifikát Pia XII., 14.10.2008

Na závěr každého růžence se modlíme: „Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují.“ Rád bych se tedy zeptal, jak mám žít např. podle tajemství „s kterým jsi Alžbětu navštívila“? Čeho máme dosáhnout a co nám slibují růžencová tajemství?

Začněme tím nejdůležitějším: slovo „tajemství“ (mysterion) neoznačuje v novozákonních textech něco tajného, co se po vyzrazení stává zjevným a pochopitelným (tedy jakousi „tajnost“), nýbrž skutečnost, která nás přesahuje a nepřestává být tajemstvím i poté, co jsme ji „poznali“. Především však toto neproniknutelné tajemství není určeno jen k tomu, abychom nad ním žasli (to by mohlo být neužitečné), nýbrž abychom na něm měli podíl, žili z něj. Zejména pavlovské texty označují tímto termínem hlavně Boží plán spásy v Ježíši Kristu. A přesně v tomto smyslu užíváme slova „tajemství“ také při modlitbě růžence: jde o Boží záměr spasit všechny lidi skrze Ježíše Krista, který se již uskutečnil v jeho pozemském životě (zvláště v jeho smrti a vzkříšení), ale který také potřebuje každý z nás přijmout jako dar.
Proto mluvíme o jednotlivých „tajemstvích růžence“, proto si je v této meditativní modlitbě opakovaně připomínáme: připravujeme tím svá srdce na přijetí daru spásy. To ostatně vyjadřuje rovněž první věta závěrečné modlitby, kterou čtenář ve svém dotazu necitoval: „Bože, tvůj jednorozený Syn nám svou smrtí a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu...“
Obecně se tedy dá říci, že všechna růžencová tajemství dohromady nám mají pomoci dosáhnout věčné spásy, kterou zároveň slibují, a náš život podle nich nás k přijetí daru spásy disponuje. Růžencová tajemství tak pro nás mají být jednak příslibem, dále vzorem k napodobování a rovněž důležitým stimulem k otevírání se Božímu působení v našem životě. Právě proto jde o mariánskou modlitbu, neboť výstižně zrcadlí Mariinu úplnou vydanost Bohu a její plnou připravenost k přijetí Božího daru spásy.
To, v čem a jak nás mají inspirovat jednotlivá tajemství, by mělo být právě jedním z hlavních plodů vlastní růžencové meditace; přičemž každého z nás osloví jinak a pobídnou k něčemu jinému. Důležité je, aby oslovovala a pobízela.
V rozjímání o Mariině návštěvě u Alžběty osobně vnímám pobídku k ochotné službě bližním, k navenek vyjádřené oslavě Boha (Magnifikat), ale především k nesení Krista bližním a k jeho objevování v druhém člověku.
P. Pavel Vojtěch Kohut, odborný asistent na KTF UK


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 28 10. – 16. července 2018

Velehradská pouť i se sv. Ludmilou

Před obrazem Panny Marie a vedle ostatků sv. Ludmily se na Velehradě 5. července slavila cyrilometodějská poutní mše, při které biskupové zasvětili zemi Mariinu Neposkvrněnému Srdci.

celý článek


Česká církev zve evropské biskupy

Na čtyřicet předsedů biskupských konferencí Evropy možná už za dva roky navštíví Prahu. Pozvánka pro ně byla jedním z bodů jednání České biskupské konference.

celý článek


Blízký východ, kořen našich duší

Papež František pozval do jihoitalského Bari, kde spočívají ostatky sv. Mikuláše, patriarchy všech církví zastoupených na Blízkém východě. Společně prosili o Boží…

celý článek


Vietnamští komunisté: Umlčte kněze

Vietnamská církev bývá nazývána „první dcerou církve“ v Asii, evangelium se tu hlásá už půl tisíciletí. Zároveň zde ale už třiačtyřicet let vládnou komunisté…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay