Proč jsou obřady velikonoční vigilie v noci?

Vydání: 2009/14 Květná neděle, 1.4.2009, Autor: Pavel Kopeček

V komentáři k liturgii se píše: „Všechny obřady velikonoční vigilie ať nezačínají před začátkem noci a skončí před nedělním svítáním.“ Trochu mě tento požadavek zaráží. Zažil jsem bohoslužbu, která začínala za tmy a končila po rozednění, a mohu vám říct, že na mě zapů sobila velmi silně.

Obřady velikonoční vigilie jsou nejkrásnější a nejpestřejší liturgií z celého roku, a proto by se jim měla věnovat maximální pozornost i důstojnost při slavení. Průběh liturgie je ovlivněn mnoha ukazateli, přičemž mezi základní patří i volba času a místa. Liturgie velikonoční vigilie je plná symbolů a mělo by nám záležet na tom, aby tyto symboly byly pravdivé a oslovující. Při pohledu do historie si uvědomíme, že křesťanské Velikonoce vyrůstají ze starozákonních událostí, při nichž se připomínají dva okamžiky: vyjití z Egypta a přechod Rudým mořem. Boží záchrana se zde projevuje během noci, v noci Bůh procházel Egyptem a rozlišoval mezi Izraelem a Egypťany a také v noci Bůh otevřel svému národu cestu Rudým mořem. Celá tradice mluví o této noci jako o noci bdění pro Hospodina. Tuto noc Židé nejen jedli beránka, ale především byli připraveni a vyšli z otroctví ke svobodě. Křesťané přijímají tento biblický význam Velikonoc a čtou jej ve světle Kristova zmrtvýchvstání. Toto je noc, kdy Kristus, pravý beránek, vylomil bránu smrti a osvobodil člověka spoutaného hříchem. Tato noc je, především pro křesťany, noc bdění a noc modliteb, proto v liturgii velikonoční vigilie čteme: „V této veliké noci křesťané na celém světě bdí a modlí se, poslouchají slovo Boží a slaví Kristovo vítězství nad smrtí.“ V tomto biblickém a liturgickém kontextu je tato noc nocí, kdy se bdí, odtud i název vigilie – bdění. Obřady velikonoční vigilie začínají liturgií světla neboli lucernáriem. Tato liturgie světla je prastarou církevní praxí a spočívala v zapalování světel v chrámě po západu slunce. Slunce – Kristus, který přes den osvěcoval a střežil kroky svých věrných, během noci „nezapadá“, ale skrze světlo chrámových svící nad nimi i v noci bdí. Tento rituál liturgie světla má smysl konat na začátku noci, ale ne v její půli anebo na jejím konci, protože tím by byla popřena jeho symbolika a smysl. Obřady velikonoční vigilie mají končit v noci, před svítáním, neboť se jedná o noční liturgii – bdění, jež poukazuje na okamžik Kristova zmrtvýchvstání. Toto základní tajemství je zahaleno „temnotou“, a proto je skryté lesku světa. Za svítání, když ženy přišly k hrobu, našly již jen „stopy“ Zmrtvýchvstalého. Náš emocionální svět velmi ovlivňuje naše jednání a chování, ale je třeba též světla poznání a vědění, což platí nejen ve víře, ale i v dalších oblastech života.

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 25 18. – 24. června 2019

Bude stát mariánský sloup?

Napětí, strkanice, ale i modlitby a smírná gesta doprovázely sobotní pokus sochaře Petra Váni vrátit zpět na Staroměstské náměstí mariánský sloup.

celý článek


Jubileum Katolických novin

Před 70 lety v předvečer slavnosti Božího těla vyšlo první vydání Katolických novin, předchůdců dnešního KT.

celý článek


Střet s komunisty na Boží tělo

Před 70. lety, na svátek Božího těla 19. června 1949, se biskupové v čele s kardinálem Josefem Beranem svým pastýřským listem otevřeně postavili nastupující komunistické…

celý článek


Boje s šípem i láskou

„Kdo je hrdina?“ ptá se malé dítě rodiče, který poté váhá mezi obrazem knížete Václava, Jaromíra Jágra, nedávným válečným odbojem či postavou ze Star Wars. Kdo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay