Prázdniny pomalu končí a škola se neúprosně hlásí

Vydání: 2004/34 Kněží na dovolené, 31.8.2004, Autor: Marie Mesanyová

Nástup do školy můžeme svým ratolestem usnadnit
Jak pomoci s nástupem do školy žákovi, jak ho navrátit do školního režimu? Jak navázat u starších dětí na případný neúspěch na vysvědčení?


Přejít z prázdninového období do školního provozu může být pro mnohé z dětí opravdu těžké. Rodičům snad může přijít vhod následujících pět příběhů, které ukazují, jak svým potomkům nástup do školy usnadnit.

JENÍK, 7 LET
Jeník dokončil první třídu. Babička, u které tráví konec prázdnin, jemně aranžuje příležitosti, ve kterých může Jeník zjistit, že to, co se ve škole naučil, jsou užitečné součásti života dospělých. A tak místo telefonování mobilem píší dopisy, společně sepisují, co se má nakoupit a sčítají, kolik to bude stát. Jeník pomáhá dědovi vyměřovat dříví a počítají spolu potřebnou délku. Když hrají hry, Jeník je tím, kdo sčítá a zapisuje body. Vybrali si knížku, kterou každý den čtou nahlas – kousek Jeník, větší kus babička.

Teď, pár dní před začátkem školy s maminkou nakoupí nové školní potřeby, uklidí dětský pracovní koutek a trochu ho přeorganizují. Díky tomu může vstup do dalšího ročníku proběhnout v klidu a s příjemnou „vůní“ nového začátku.

KAROLÍNA, 10 LET
Karolína také vklouzne do nového školního roku bez velkých potíží, přestože se moc netěší. Vstávat ráno a dělat své povinnosti pro ni není nic neobvyklého. Odmalička byla zvyklá po sobě stlát a o další pomoc doma se dělit s bratrem. Také o prázdninách nezapomínají, co patří k jejich povinnostem. Než odpoledne vyběhnou ven, musí být nádobí po obědě umyté a uklizené. Přestože se to vždy neobejde bez řečí, vědí, že tomu neuniknou. Vědí také, že když chtějí jít s dědou na houby, musí vstát brzy ráno. Teď, během posledních dvou týdnů prázdnin, si maminka s Karolínou každé odpoledne sedne a procvičují „loňské“ učivo. Mají dohodu, že to nebude trvat déle než půl hodiny. Natahují si budík, aby nepřetáhli. Potom si za odměnu zahrají nějakou hru.

PETR, 13 LET
Starší Petr v té době trénuje angličtinu. Několikrát si všichni povídali o tom, co o prázdninách prožili a kde byli. Klukům se to bude hodit, až po nástupu do školy dostanou klasické zadání slohové práce. Vymýšlejí, s jakými prázdninovými zážitky se budou moci podělit nejen se spolužáky, ale i při hodinách češtiny nebo angličtiny. Petr připravuje referát o Řecku a doplní ho ještě fotografiemi z dovolené. Až ho dostanou za úkol, jako když ho najde.

PATRIK, 14 LET
Naopak pro Patrika i jeho rodiče bude asi začátek školy zlým snem - pokud mu ovšem rodiče už teď nepomůžou. O prázdninách ho maminka nechávala spát, jak dlouho chtěl. „Jen ať se vyspí,“ říkala, „ještě se navstává dost.“ Spát chodil pozdě, vždyť přece ráno nemusí vstávat. Povinnosti neměl žádné. „Nebudeme si kazit společné chvíle nepříjemnostmi a donucováním“, říkali rodiče - snad z lásky, snad z pohodlnosti. Už je nejvyšší čas pokusit se zavést zase pravidelný režim, aby si Patrik na pravidelný spánek i všední školní provoz zvyknul. Jinak se může stát problémem chlapce nejen přimět k včasnému rannímu vstávání, ale bude mu zatěžko dělat i školní úkoly.

TOMÁŠ, 16 LET
Šestnáctiletého Tomáše čekal před nástupem do kvinty reparát z matematiky. Půlku prázdnin strávil nad příklady, protože pokračovat ve studiu chtěl. Uvědomil si to pořádně, až když spolu s ním rodiče rozebírali příčiny a důsledky pětky na vysvědčení. Mluvili o tom, čím by chtěl být a proč vlastně studuje. Moc příjemné mu to nebylo. Ocenil ale, že se rodiče spíš snažili najít řešení a nabízet pomoc, než donekonečna vyčítat. Nemohl si nevšimnout, jak je to zklamalo a jak moc jim na něm záleží. Navrhli mu plán prázdninové přípravy i s doučováním. Cítil, že přitom největší díl zodpovědnosti nechávají na něm. Uznal také, že mají právo čas od času zkontrolovat, jak v přípravě pokračuje. Vždyť je celý rok přesvědčoval, že všechno zvládá sám. Až pozdě se ukázalo, že to nebyla tak docela pravda, přestože se trochu snažil.

Přemýšlí teď víc i o tom, jak naplánovat práci v příštím školním roce, aby se něco podobného neopakovalo třeba v zeměpise, kde to má taky nahnuté. Možná, že vezme v úvahu i něco z toho, co mu radí rodiče. Například, že je hodně důležité, jak začne. Vždy je lepší selhání předcházet, než je potom napravovat. Ted už to ví moc dobře sám.

PhDr. MARIE MESANYOVÁ
Křesťanská pedagogicko-psychologická poradna Praha

Pár dní před začátkem školy s maminkou nakoupí nové školní potřeby, uklidí dětský pracovní koutek a trochu ho přeorganizují. Díky tomu může vstup do dalšího ročníku proběhnout v klidu a s příjemnou „vůní“ nového začátku.

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay