Pozdravení pokoje dokládá ochotu odpustit

Vydání: 2005/10 Svět řízený ženami, 1.3.2005, Autor: Pavel Kopeček

Ráda bych se dozvěděla něco víc o znamení pokoje, které si lidé na výzvu kněze dávají během mše svaté. Kdy a proč tento úkon vznikl? Občas jsem i zažila, že ho kněz vypustil. Odkud pochází a na čem je založená modlitba, kterou se před podáním ruky kněz modlí?                      
R. G., olomoucká arcidiecéze

Současný rituál pozdravení pokoje ve mši svaté má bohatou tradici. Jeho počátky můžeme vidět v biblickém textu, kde Kristus vyzývá své následovníky: „Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam si rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, (...) jdi se nejprve smířit se svým bratrem“ (Mt 5,23-24). Z tohoto důvodu mnohé (ne římské) liturgie měly a také mají pozdravení pokoje už po bohoslužbě slova, tj. před přinášením obětních darů. Naproti tomu v římské liturgické tradici - a to již od jejího počátku - bylo pozdravení pokoje v závěru mše svaté, tj. před přijímáním. Tato odlišná praxe byla dána položením důrazu na význam svatého přijímání, v němž se sjednocuje život církve a znamení obětující se lásky.

Eucharistická část mše svaté směřuje ke sv. přijímání, které celou církevní obec ve víře nejen sjednocuje, ale také z ní vytváří jeden živý organismus. Proto je třeba, aby jakékoli napětí uvnitř komunity pominulo. Nesmí se opakovat korintská praxe, kterou kritizoval apoštol Pavel (1Kor 11,28). V korintské církevní obci se totiž stávalo, že během slavení eucharistie neměli majetnější členové církve patřičnou úctu k chudším lidem, což jistě nebylo znamením křesťanské lásky. Druhým důvodem pro načasování znamení pokoje před přijímání je následnost tohoto ritu po modlitbě Otčenáš. Pozdravení pokoje je v jistém smyslu potvrzením této modlitby, zvláště pak dokládá lidskou ochotu odpustit svým viníkům, aby i Bůh odpustil nám. Přesněji vyjádřeno: protože Bůh nám odpustil, i my odpouštíme jiným, proto na znamení odpuštění konáme gesto pozdravení pokoje.

V současné liturgii má obřad pozdravení pokoje čtyři části: modlitba („Pane Ježíši Kriste, tys řekl...“), přání pokoje („Pokoj Páně ať zůstává...“), výzva („Pozdravte se...“) a vzájemné předání si znamení pokoje. Tento úkon je dle staré tradice nazýván „políbením pokoje“, přičemž je v pravomoci příslušné biskupské konference určit jeho formu – u nás je to podání pravé ruky.

V předkoncilní liturgii byl tento obřad velmi prostý: kněz nejprve popřál pokoj, následoval obřad lámání chleba, do kterého byla včleněna zmíněná modlitba, a gesto podání rukou přisluhujícímu ministrantovi. Snad v důsledku této dřívější praxe někteří kněží výzvu k pozdravení pokoje a následné gesto opomíjejí.

Co se týče modlitby k pozdravení pokoje, tak první zmínky o ní máme v německých liturgických knihách z 11. století. V oficiální římské liturgii se tato modlitba objevuje až po Tridentském koncilu. Jedná se tedy o pozdní text, který měl původně formu apologie (tj. soukromé modlitby kněze), při níž kněz vyznával svou hříšnost a dovolával se Boží milosti. V současné liturgii má tento text charakter presidenciální modlitby: kněz má roztažené ruce, pronáší modlitbu nahlas a celý text je v množném čísle. Skutečnost, že věřící mohou tuto modlitbu slyšet a uvědomit si, že mají být nositeli pokoje a znamením jednoty, je velkým přínosem současné liturgie.

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay