Mši svatou si není možné zaplatit či koupit

Vydání: 2004/31 Mám strach být ošklivý, 1.9.2004, Autor: Pavel Kuneš

Nebezpečí pohoršení nad obchodováním s posvátnými věcmi
Náš nový nový duchovní správce nám sdělil, že mše svatá stojí (!) 250 korun a v sousední vesnici tři stovky, protože prý tam musí dojet automobilem. Pan farář, který tu byl léta před ním, vždycky s díky přijal, co jsme mu podle svých možností ochotně mohli dát. Pokaždé se vyvaroval třeba jen malinkého náznaku toho, že by peníze vyžadoval.
D. N., Litoměřicko


Nemáme nic většího, co nás sjednocuje a přibližuje Pánu Bohu, než je mše svatá. Podle sv. Cyrila Jeruzalémského (+ 386) k ní patří také prosby za všechny, kteří zesnuli před námi, a „jsme přesvědčeni, že to velmi prospívá duším, za které je přednášena prosba během mše sv.“.

Tato starobylá praxe vedla ve středověku k rozpracování nauky o užitcích mše svaté. Rozlišovaly se užitky mše jako obecné a zvláštní. Mše svatá mohla být sloužena na zvláštní úmysl jednotlivých věřících. Se zvláštními užitky bylo spojeno takzvané mešní stipendium (lidově intence), obvykle peněžitý obnos. Těmito penězi se neplatila mše svatá, ale byl to příspěvek k církevním účelům, například k výživě duchovních, na potřeby kostela či k podpoře chudých.

Podle Kodexu kanonického práva z roku 1983 je i dnes knězi dovoleno přijmout mešní stipendium.

Protože by se mohlo zdát, že mši svatou je možné si zaplatit nebo koupit, má uvedený kodex 13 kánonů (945-958), které vylučují zneužití tohoto dovolení. Začínají tím, že se velmi doporučuje kněžím, aby také bez přijetí stipendia sloužili mši na úmysl věřících, hlavně chudých. Další kánony např. připomínají, že ti, kdo dávají stipendium, přispívají k prospěchu církve a podílejí se tímto darem na její péči o vydržování duchovních a na jejích činnostech.

Mešní stipendium může být třeba jen nepatrné a nesmí je provázet ani zdání obchodu nebo spekulace. Pro zaznamenávání mešních úmyslů musí být vedena zvláštní kniha.

Dekret římské Kongregace pro kněžstvo (1991) připomíná nebezpečí pohoršení nad obchodováním s posvátnými věcmi. Současně zdůrazňuje význam almužny v křesťanském životě. Vzhledem k tomu, že u nás nezbytná životní podpora kněží je zajištěna platem, peněžní obnos se tak stává spoluprací při podpoře apoštolské činnosti církve.

P. PAVEL KUNEŠ, farář v Praze - Vršovicích Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 28 10. – 16. července 2018

Velehradská pouť i se sv. Ludmilou

Před obrazem Panny Marie a vedle ostatků sv. Ludmily se na Velehradě 5. července slavila cyrilometodějská poutní mše, při které biskupové zasvětili zemi Mariinu Neposkvrněnému Srdci.

celý článek


Česká církev zve evropské biskupy

Na čtyřicet předsedů biskupských konferencí Evropy možná už za dva roky navštíví Prahu. Pozvánka pro ně byla jedním z bodů jednání České biskupské konference.

celý článek


Blízký východ, kořen našich duší

Papež František pozval do jihoitalského Bari, kde spočívají ostatky sv. Mikuláše, patriarchy všech církví zastoupených na Blízkém východě. Společně prosili o Boží…

celý článek


Vietnamští komunisté: Umlčte kněze

Vietnamská církev bývá nazývána „první dcerou církve“ v Asii, evangelium se tu hlásá už půl tisíciletí. Zároveň zde ale už třiačtyřicet let vládnou komunisté…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay