Mši svatou si není možné zaplatit či koupit

Vydání: 2004/31 Mám strach být ošklivý, 1.9.2004, Autor: Pavel Kuneš

Nebezpečí pohoršení nad obchodováním s posvátnými věcmi
Náš nový nový duchovní správce nám sdělil, že mše svatá stojí (!) 250 korun a v sousední vesnici tři stovky, protože prý tam musí dojet automobilem. Pan farář, který tu byl léta před ním, vždycky s díky přijal, co jsme mu podle svých možností ochotně mohli dát. Pokaždé se vyvaroval třeba jen malinkého náznaku toho, že by peníze vyžadoval.
D. N., Litoměřicko


Nemáme nic většího, co nás sjednocuje a přibližuje Pánu Bohu, než je mše svatá. Podle sv. Cyrila Jeruzalémského (+ 386) k ní patří také prosby za všechny, kteří zesnuli před námi, a „jsme přesvědčeni, že to velmi prospívá duším, za které je přednášena prosba během mše sv.“.

Tato starobylá praxe vedla ve středověku k rozpracování nauky o užitcích mše svaté. Rozlišovaly se užitky mše jako obecné a zvláštní. Mše svatá mohla být sloužena na zvláštní úmysl jednotlivých věřících. Se zvláštními užitky bylo spojeno takzvané mešní stipendium (lidově intence), obvykle peněžitý obnos. Těmito penězi se neplatila mše svatá, ale byl to příspěvek k církevním účelům, například k výživě duchovních, na potřeby kostela či k podpoře chudých.

Podle Kodexu kanonického práva z roku 1983 je i dnes knězi dovoleno přijmout mešní stipendium.

Protože by se mohlo zdát, že mši svatou je možné si zaplatit nebo koupit, má uvedený kodex 13 kánonů (945-958), které vylučují zneužití tohoto dovolení. Začínají tím, že se velmi doporučuje kněžím, aby také bez přijetí stipendia sloužili mši na úmysl věřících, hlavně chudých. Další kánony např. připomínají, že ti, kdo dávají stipendium, přispívají k prospěchu církve a podílejí se tímto darem na její péči o vydržování duchovních a na jejích činnostech.

Mešní stipendium může být třeba jen nepatrné a nesmí je provázet ani zdání obchodu nebo spekulace. Pro zaznamenávání mešních úmyslů musí být vedena zvláštní kniha.

Dekret římské Kongregace pro kněžstvo (1991) připomíná nebezpečí pohoršení nad obchodováním s posvátnými věcmi. Současně zdůrazňuje význam almužny v křesťanském životě. Vzhledem k tomu, že u nás nezbytná životní podpora kněží je zajištěna platem, peněžní obnos se tak stává spoluprací při podpoře apoštolské činnosti církve.

P. PAVEL KUNEŠ, farář v Praze - Vršovicích Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay