26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Mikuláš si přimhouření oka zaslouží

2. 12. 2014

|
Tisk
|

Je vhodné a dovolené, aby pontifikálie (mitra, berla, sandály, rukavice) byly využívány – spolu se skutečným mešním ornátem – jako součást oblečení osoby představující „Mikuláše“ při mikulášských besídkách?

Vydání: 2014/49 Papež v Turecku vybídl ke sjednocení, 2.12.2014, Autor: Pavel Petrašovský

Přiznávám, že můj pohled nebude objektivní, neboť každý rok na začátku prosince půjčuji sv. Mikuláši svou albu a pluviál. Je to jeho podmínka, bez jejíhož splnění by nepřišel mezi děti z farnosti. Je to sice velmi alibistické, ale na položenou otázku se budu snažit odpovědět tak, abych si tuto praxi sám před sebou obhájil.
Při slavení svátostí se dotýkáme skutečností, které jsou tak veliké a přesažné, že je nemůžeme pochopit. Jak si zařadit do přehledných škatulek svého rozumu Boha, který protrhne nebesa a přivlastní si někoho za své dítě jen proto, že ho polijeme vodou? Jak pochopit Všemohoucího, který se stává tím, co vypadá jako kousek chleba a trocha vína ve své touze nám být blíž? Jsem přesvědčen, že se k něčemu takovému velmi hodí, aby to vše bylo zdůrazněno i symbolem předmětů a oděvů zasvěcených pouze k užívání při těchto příležitostech.
Nelíbí se mi, když se mše svatá slouží na víčku od ešusu a v plastovém kelímku, a sám poctivě na skautské tábory v krosně tahám malý kalich a patenu. Nelíbí se mi, když se staré ornáty používají při silvestrovských scénkách k pobavení publika. Nemyslím si, že by tím vším byl Bůh urážen, ale určitě to zeslabuje naši citlivost pro hloubku nepochopitelného a nevyslovitelného tajemství, které se odehrává na oltáři při mši svaté a má být podtrženo právě tím, že se kněz obleče do toho, co neužívá při žádné jiné příležitosti a nad čím kdysi byla vyslovena slova požehnání, a že použije nádobu, která je považována za posvátnou a do níž si ráno nebude zalévat kávu.
Přesto si myslím, že sv. Mikuláš si přimhouření oka v tomto ohledu zaslouží. Třeba proto, že mezi děti nepřichází v mé albě a pluviálu, aby je pobavil a rozveselil, ale aby jim zpřítomnil dobrotu a spravedlnost onoho světce. Třeba proto, že ono posvátné roucho na sebe neobléká ve snaze mít na sobě něco netradičního a starobylého, nýbrž aby tím poukázal na biskupskou službu sv. Mikuláše. A třeba proto, že na faře nemám nic jiného, do čeho sv. Mikuláše obléci, aniž bych riskoval, že tento úctyhodný biskup z Myry nebude dětmi zaměněn za Santa Clause.
Vím, že mnozí budou mít na použití posvátných rouch sv. Mikulášem mnohem zásadovější a razantnější názor, a opravdu přiznávám, že ten můj je ovlivněn potřebou obhájit vlastní zaběhnutou praxi. Nicméně nezastírám, že už jsem i na letošní rok sv. Mikuláši slíbil, že s mou albou a pluviálem může opět počítat.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou