Laický apoštolát pomáhá nemocným

Vydání: 2006/31 Umění odpočívat, 31.7.2006

Četla jsem v Katolickém týdeníku, že ČBK na Velehradě jednala o poskytování duchovní péče pacientům v nemocnicích. Zajímalo by mě, jaké zkušenosti mají s podobnou službou nemocničních kaplanů a dobrovolníků lidé v zemích západní Evropy.

„Jsem z katolické farnosti svatého Salvátora a přináším vám pozdrav od pana faráře s přáním brzkého uzdravení.“ Těmito slovy vždy zahajuji návštěvu nového pacienta v nemocnici. Pro podobné případy máme připravenu dárkovou sadu tiskovin o naší farnosti.
Rychle pochopím, kdo má zájem se otevřít, komunikovat a kdo naopak o moji návštěvu nestojí. Lidé jsou ale většinou zvědaví a k rozhovoru přivolí. S maximálním citem a diskrétností se jim pak pokouším zpříjemnit jejich nemoc a překonat pocit osamocení. Nezávazná konverzace postupně přechází na hlubší problematiku a náboženství. Často pak následuje pozvání k další návštěvě nebo pacient projeví přání setkat se přímo s knězem. Nejednou se do našeho rozhovoru zapojí i další lidé na pokoji.
Někdy jsem dotazován na původ svého zvláštního přízvuku. Nejdříve jsem se obával uvést po pravdě, že jsem emigrant z České republiky. Bylo to ale zbytečné. Lidé si naopak rádi promluví například o svých cestách do Prahy i na Moravu. A ze vzpomínek starých vojáků nebo sudetských Němců už hořkost dávno vyvanula. Už jsem tímto způsobem navázal mnoho pěkných vztahů. I s evangelíky, jimž také rád zprostředkuji duchovní pomoc. Tak jako žádný evangelický dobrovolník neodmítne pomoc katolíkovi.

FARNOST MÁ O NEMOCNÝCH PŘEHLED
Vždy ale nejdříve přicházím za konkrétním nemocným. Jak se o něm dozvím? Každý člověk v Bavorsku má ve svých dokladech zaznamenáno, zda je katolík, evangelík, případně bez vyznání. Administrativa nemocnice na základě toho každý týden odesílá jednotlivým farním úřadům seznam jejich hospitalizovaných členů. V týdnu, kdy na mě přijde řada, tedy dostanu od pana děkana aktuální seznam. Kromě toho jsem vybaven zvláštní nemocniční jmenovkou s označením funkce Besuchdienst (návštěvní služba). Díky ní mohu mezi nemocné přijít prakticky kdykoliv.
Tato služba je nemocnicemi velmi ceněna, protože zdravotníkům pomáhá při léčení. Slýcháme to nejen od lékařů na odděleních, ale i na pravidelných setkáních, které pro nás dobrovolníky vedení nemocnic pravidelně pořádají. Nejméně dvakrát ročně se koná tato společenská akce ekumenického charakteru, kde si můžeme vzájemně předávat zkušenosti a povzbuzení. Setkání se účastní zpravidla po deseti aktivistech z katolických a evangelických farností a všem přináší mnoho inspirace.

ODMĚNOU JSOU ZACHRÁNĚNÉ DUŠE
Najdou se i takoví pacienti, kteří místo zájmu o duchovní hodnoty položí nejpřízemnější otázku: „Kolik za to máte peněz?“ Odpověď je jednoduchá: „Peníze žádné, ale krásný pocit, který si většinou odnáším, stejně nelze žádnou mzdou vyvážit.“ Poznávám řadu skvělých lidí a zajímavých osudů, pomáhám zachraňovat duše. Touto farní službou laického apoštolátu jsem byl pověřen teprve před třemi roky a už se mi podařilo zprostředkovat mnoho generálních svatých zpovědí, pomoci řadě lidí k uzdravení nebo k vyrovnanému odchodu z tohoto světa.
Většinu zkušeností jsem získal v okresních nemocnicích menších měst. Podobné je to však i v nemocnicích fakultních a na významných klinikách. Tam se v mých stopách už většinou nevydávají správci farností, protože velké nemocnice mívají vlastního kněze, kapli s každodenní bohoslužbou (s možností jejího sledování na pokoji pomocí vnitřního televizního okruhu) a rozsáhlou knihovnu s oddílem náboženské literatury. Besuchdienst však i zde plní nezastupitelný úkol. Většina nemocných (i v relativně zbožném Bavorsku) se totiž ze zvláštních psychologických důvodů návštěvy kněze obává a je třeba je nejdříve připravit.
Potěšilo mě, že oficiální zavedení kaplanů a návštěvní služby dobrovolníků v nemocnicích již připravuje také Česká biskupská konference. Nemohu hovořit za celé Německo, ale zde v Bavorsku se laický apoštolát mezi nemocnými i úzká spolupráce křesťanských církví na tomto poli naprosto jednoznačně osvědčily.
ROBERT MIKOLAJEK, 20 let žijící ve městě Nördlingen


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay