Kdo vymýšlí přímluvy v kostele

Vydání: 2006/11 Příprava na manželství, 13.3.2006, Autor: Pavel Kuneš

Jak se dá v modlitbách reagovat na stále nové životní situace?

Kdo je autorem přímluv? Jsou předepsané přímluvy povinné? Přiznám se, že někdy raději mlčím, protože nejsem schopen zodpovědně říci: „Prosíme tě, vyslyš nás.“ Nebylo by lepší, aby si přímluvy – buď předem, nebo spontánně během mše - připravil kněz či samotní farníci?

J. J., brněnská  diecéze

 

Přímluvami končí bohoslužba slova. Nazývaly se „Modlitby věřících“ a patřily k liturgii odjakživa. Když později všechny liturgické role převzal kněz, ztratily svůj význam a zůstaly (alespoň v západní liturgii) zachovány pouze ve velkopátečních obřadech. Do pravidelné mešní liturgie se znovu vrátily po II. vatikánském koncilu. V neděli a svátky jsou povinné, ve všední dny nejsou závazné, ale je vhodné je konat.

Ve starověku bývalo jistou formou přímluv také čtení z diptychů. Diptychy byly dvě voskové tabulky v rámečcích, po delší straně spojené řemínkem, takže se k sobě mohly přiklopit. Do vosku se dalo snadno psát (tj. vyrývat do něho písmena) ostrým koncem pisátka zvaného stylus. Když klérus přinesl k oltáři dary, které se shromáždily přede mší svatou, četla se z diptychů jména obětujících nebo těch, za které se bude mše obětovat. V některých farnostech tento zvyk obnovili – u kostelních dveří dali k dispozici sešit, do něhož mohou zájemci napsat své prosby, které se pak během přímluv předčítají.

Pro přímluvy není předepsán žádný formulář, který by bylo nutno přesně zachovávat, protože situace našeho života jsou neustále nové. Prosby tvoří zpravidla čtyři oddíly. Nejprve se modlíme za některé potřeby celé církve (za papeže, misie, jednotu křesťanů apod.), potom za národní a světové záležitosti (např. za mír, představitele vlád). Třetí skupinu tvoří prosby za trpící (nemocné, nezaměstnané aj.) a čtvrtou pak potřeby místní farnosti (za farníky, přítomné shromáždění...).

Autoři tištěných přímluv jsou nejrůznější. Některé farnosti si dokonce vytiskly svoje vlastní přímluvy. Používají se také různé překlady osvědčených textů. Některé základní přímluvy jsou uvedeny v Dodatku Římského misálu, který je používán v kostelích, a jsou k nim přiřazeny i čtyři velmi staré, pocházející z křesťanského starověku, ze 4. a 5. století.

K MODLITBĚ NELZE NUTIT

Dnešní přímluvy uvádí kněz. Po jeho slovech jsou přednášeny jednotlivé úmysly pro naše modlitby. Uznáte-li, že se k tomuto úmyslu můžete připojit, pak vyslovíte svou modlitbu podle ohlášeného vzoru nebo podle zvyku vaší farnosti. Třeba: „Pane, smiluj se“ nebo „Prosíme tě, vyslyš nás“ či jinak. Další možnou odpovědí na oznámený úmysl je chvíle tiché modlitby.  

Jelikož se svou modlitbou obracím přímo na Pána Boha, může se stát, že se k některé výzvě nemohu připojit. Toho se nikdo nemusí lekat, podobnou situaci totiž popisuje už svatý Pavel (1Kor 14,16). Poslouchat musíte pouze své svědomí. Nemůžete být k ničemu nuceni.

Spontánní vyslovení úmyslů pro přímluvnou modlitbu má své opodstatnění. Životní těžkosti i radosti se neustále mění. Často se mi osvětlí něco důležitého až při bohoslužbě slova a bylo by škoda příležitost k prosbě vynechat. Pro to se ovšem musí - po dohodě s knězem, který přímluvy vede - najít vhodný způsob. Snadnější možnosti poskytují menší kostely, tam se přítomní lépe vzájemně slyší. Nejsou ale vyloučeny ani kostely velké. Někde nechávají mikrofon kolovat po lavicích, jinde věřící přicházejí k mikrofonu do presbytáře sami.

Spontánně přednášené modlitební úmysly nacházejí vhodnější prostředí tam, kde je liturgie konána ve spolupráci s knězem, v dobré pohodě, beze strachu před ostatními.

P. PAVEL KUNEŠ, farář v Praze-Vršovicích

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay