Kadidlo je odvěkou součástí liturgie

Vydání: 2010/42 Ohrožený Tibet, 14.10.2010

Když se nevěřící zeptá: Vždy když vidím v televizi, jak farář mává kolem sebe kadidlem, připadá mi to, jako by prováděl nějaký předpotopní pohanský rituál. Copak něco takového patří do 21. století?

Náboženství a kultura všeobecně jsou založeny na rituálech. Proto není nic zvláštního, když dirigent řídí orchestr ve fraku s taktovkou a v bílých rukavicích. Od něj nikdo nečeká, že vystoupí v riflích, v kšiltovce s nápisem „I love Mozart“ a s laserovým ukazovátkem. Ani liturgické obřady nemohou pominout tradici. Ačkoliv se pak jeví tajemně zastaralé a místo respektu mohou vzbudit druhou reakci: ironii. Ale díky výstižnému českému obratu „podkuřovat někomu“ je tento starobylý symbol okuřování všem dostatečně srozumitelný – vyjadřuje velkou úctu. Obdobný dojem zanechává tradiční božítělový průvod s baldachýnem a družičkami sypoucími květy. A právě květiny a kadidlo dávají jedinou příležitost zapojit v kostele i náš čich. Křesťanství užívání kadidla nepřevzalo od pohanů, ale z židovského chrámu, kdysi jediného místa zasvěceného pravému Bohu. Přesně to ilustrují slova starozákonního žalmu: „Jako kadidlo ať míří má modlitba k tobě, pozdvižení mých rukou jak večerní oběť.“ Také křesťanská část Bible – Nový zákon – vnímá kadidlo jako součást nebeské liturgie a v knize Zjevení uvádí: „Vystoupil dým kadidla spolu s modlitbami věřících z ruky anděla před Boží tvář…“ Je pravda, že kadidlo užívají i pohanské kulty, protože rostlinná pryskyřice nepodléhá zkáze a ještě na žhavém uhlí vytváří bílý dým s příjemnou vůní. To ale nemůže být důvodem, proč neobětovat vzácné věci skutečnému Bohu. Dokonce je stanoveno, aby každé vystavení Nejsvětější svátosti v monstranci doprovázelo užití kadidla. Vedle uvedené argumentace proti kadidlu někdy nastupuje i nová, zdánlivě vědecká, hovořící o možnosti halucinogenních, nebo dokonce karcinogenních účinků. Její hlasatelé však opomíjejí skutečnost, že příležitost k setkání s kadidlem je už proti minulým staletím velmi vzácná, v průměru snad jen několik minut v měsíci.

P. Marek Slatinský, farář v Šaraticích Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 28 10. – 16. července 2018

Velehradská pouť i se sv. Ludmilou

Před obrazem Panny Marie a vedle ostatků sv. Ludmily se na Velehradě 5. července slavila cyrilometodějská poutní mše, při které biskupové zasvětili zemi Mariinu Neposkvrněnému Srdci.

celý článek


Česká církev zve evropské biskupy

Na čtyřicet předsedů biskupských konferencí Evropy možná už za dva roky navštíví Prahu. Pozvánka pro ně byla jedním z bodů jednání České biskupské konference.

celý článek


Blízký východ, kořen našich duší

Papež František pozval do jihoitalského Bari, kde spočívají ostatky sv. Mikuláše, patriarchy všech církví zastoupených na Blízkém východě. Společně prosili o Boží…

celý článek


Vietnamští komunisté: Umlčte kněze

Vietnamská církev bývá nazývána „první dcerou církve“ v Asii, evangelium se tu hlásá už půl tisíciletí. Zároveň zde ale už třiačtyřicet let vládnou komunisté…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay