Jeskyně mléka slouží po staletí úctě k životu

Vydání: 2007/51 Vánoční dvojčíslo, 18.12.2007

Nedávno jsem četla, že ve Svaté zemi se nalézá Mléčná jeskyně – místo, kde se údajně měla ukrývat Svatá rodina. Nikdy dřív jsem o ničem podobném neslyšela. Existuje skutečně to místo, nebo se jedná jen o zbožnou tradici?

Stručně řečeno – platí to druhé. Podle staré legendy se tady při útěku do Egypta zastavila Panna Maria, aby nakojila svého Syna. Když několik kapek mléka dopadlo na zem, jeskyně celá zbělela. Podstata této legendy, milé svojí naivitou, nemusí mít daleko od pravdy, protože čerpá z Matoušova evangelia. Jedná se o uměle vyhloubenou jeskyni. Ale na rozdíl od několika středověkých pokusů o podvod má tato jeskyně jednoznačně antický původ. Je známa už od 4. století, kdy v ní působila svatá Pavla, žačka svatého Jeronýma. Světlou barvu skály pak způsobuje bílá velmi měkká a drobivá hornina – tuf. Když prý nasypeme takový prášek do vody, zbarví se jako mléko. Odtud také název jeskyně.

Písmo často hovoří o jeskyních
Svatá země je na jeskyně bohatá, měkké skály usnadňovaly jejich přírodní i umělý vznik. V biblické době tak byly častým místem života lidí. V zimě zajišťovaly relativní teplo a v létě chlad, úkryt před vojsky a lupiči. Byly také prostým lidem „cenově dosažitelné“. Proto se při četbě Písma tolikrát setkáváme s jeskyněmi. Přebývali v nich prostí pastýři, odpočívali králové (Saul), žili slavní proroci (Eliáš, Jeremiáš, Jan Křtitel). S úctou se hovoří především o Adamově jeskyni – prostoru v kalvarské skále pod místem Kristovy bolestné oběti a také o rozsáhlé Jeskyni getsemanské, v jejíž blízkosti se Pán Ježíš krvavě potil.
Nejznámější a nejvíc navštěvované jsou přirozeně jeskyně betlémské. Pod bazilikou Narození Páně můžeme vidět celou skupinu podzemních prostor: kromě vlastní Jeskyně narození je to Jeskyně sv. Josefa, Jeskyně Neviňátek a Jeskyně sv. Jeronýma s místem pobytu a prázdným hrobem církevního učitele. Za další skupinou jeskyní se jezdí na betlémské předměstí, které dodnes nese název Pole pastýřů. Podzemní prostory tu byly již v době Spasitelova narození a sloužily pastevcům za nepohody. Jen několik kroků od nich stojí moderní kostel od Antonia Barluzziho „Gloria in excelsis“ ve tvaru beduínského stanu. Pokud se tu setká víc skupin katolických poutníků, musí některá pro místo bohoslužby vzít za vděk stařičkou jeskyní. Nikdo z nich nelituje! Autentické skalní prostředí, kterému na skromném obětním stole dominují jen prosté jesličky s narozeným Ježíšem, vytváří k modlitbám ideální atmosféru.
Pole pastýřů mají v úctě i Židé. Vždyť právě zde na svých pozemcích potkal praotec Boaz pozdější manželku Rút a z jejich potomstva se narodil slavný král David. Tady pásal svá stáda, tady byl – možná právě v jedné ze zmíněných jeskyní – pomazaný Samuelem za krále Izraele.

Listy ŠTĚSTÍ A VDĚKU
Vraťme se ale k Jeskyni mléka v jihovýchodní části Betléma. Je přebudována v malý přírodní kostelík a už od čtvrtého století slouží úctě k životu. Tak dlouho už sem přicházejí ženy, aby si vyprosily marně očekávané dítě. A to nejen ženy křesťanských církví, ale i muslimky. Jeskyně mléka tak dává prostor k jedinečnému společenství víry. A že Stvořitel a jeho Matka prosby slyší, o tom svědčí malé muzeum, zřízené v jedné části jeskyně.
Její stěny pokrývají vitríny plné dopisů. S plnými adresami, mnoha jazyky, doslova ze všech kontinentů. Bratři františkáni musí tyto listy plné štěstí a hlubokého vděku asi pravidelně obměňovat, většina z nich má totiž čerstvá data. A k nejednomu je přiložen i výmluvný důkaz – dětská fotografie. „Víra tvá tě uzdravila!“ Slova Písma se určitě vztahují i na tyto prostory. Legenda, kde hraje svoji roli Matka Boží a její malý Syn, dostává tak velmi vážný smysl. Podobně jako správná pohádka vede dítě k pozitivnímu myšlení, tak i zde jsou lidé dobré vůle vedeni k úctě k životu – jako k nejvyšší hodnotě, kterou nám dal Bůh.
Bohumil betanský


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 16. – 22. ledna 2018

Břevnov má nového opata

Dlouhých sedmdesát let dělí od sebe dvě opatské benedikce na Břevnově. Toto slavnostní požehnání a uvedení do úřadu přijal Anastáz Opasek v roce 1947, P. Prokop Siostrzonek…

celý článek


Kdo na Hrad? Zeman, nebo Drahoš?

Do druhého kola prezidentských voleb postupuje Miloš Zeman se 38,6 % a Jiří Drahoš s 26,6 % hlasů. Jaký vztah mají k církvi?

celý článek


Podrobně k počátkům Vatikánského rozhlasu

Před rokem ohlásil šéf vatikánských médií Dario Viganò reformu, která se dotkla i Vatikánského rozhlasu. Zatímco digitální kanály sloučené pod značku Vatican News…

celý článek


Mlčení kolem Laudato si’

Zanedlouho má vyjít odborně i jazykově opravené nové české vydání encykliky Laudato si’ s podtitulem O péči o společný domov, což bude příležitost se aspoň v katolickém…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay