Izaiáš očekával Hospodinova Pomazaného

Vydání: 2008/50 70 let od smrti Karla Čapka, 9.12.2008

Asi nejcitovanějším prorokem je v adventu Izaiáš, který hodně hovořil o přicházejícím Spasiteli. Jeho slova rád poslouchám, jsou velmi poetická. Mohl by nám některý odborník přiblížit Izaiášův život a dílo? Slyšel jsem totiž, že nebyl autorem všech proroctví, které příslušná kniha Starého zákona obsahuje.

Máte pravdu, že v době adventní se při liturgii velmi často uplatňují texty z knihy proroka Izaiáše. Izaiáš hovoří o Bohu mimo jiné jako o Spasiteli. Ale takových úryvků není mnoho, vezmeme-li v úvahu celkový rozsah knihy Izaiáš. Musíme si uvědomit, že některé texty tohoto starozákonního spisu chápeme ve vztahu k Ježíši Kristu jako přicházejícímu Spasiteli teprve jako křesťané, a to právem – s ohledem na kontinuitu obou částí jedné křesťanské Bible, Starého a Nového zákona. Přiblížit Izaiášův život a jeho dílo není snadné. Zdrojem poznatků je v takovém případě pouze kniha Izaiáš a Druhá kniha Královská v kapitolách 18–20. Podle těchto zdrojů pocházel prorok, jehož jméno znamená v hebrejštině „Hospodin je spása“, z Jeruzaléma. Patřil k vyšším společenským vrstvám, neboť zná velmi dobře prostředí chrámu i královského paláce. Jeho působení se obvykle datuje do druhé poloviny 8. století před Kristem.

PROROK I GENIÁLNÍ BÁSNÍK
Od prorokovy osoby je třeba odlišit spis označený jeho jménem. Ten nejspíš vznikal velmi dlouhou dobu a nese zřetelné stopy tohoto vznikání. Základními tématy první části (kapitoly 1–39) jsou: kritika útlaku chudých, vyvolení Siónu, Boží svatost jako tajemství, před nímž se člověk chvěje. Izaiáš upozorňuje, že spása přicházející od Hospodina vylučuje spoléhání na lidské prostředky, a zdůrazňuje nezbytnost víry. Očekává budoucího Hospodinova Pomazaného v některém z Davidových nástupců na trůnu.
Za autora druhé části knihy Izaiáš (kapitoly 40–55) se považuje anonymní prorok (takzvaný Deuteroizaiáš), který působil v době babylonského vyhnanství. Zmínka o perském králi Kýrovi předpokládá jako historické pozadí druhou polovinu 6. stol. př. Kr. Hlavním tématem této části je návrat z vyhnanství, vylíčený jako nový exodus. Kapitoly 49–55 se týkají Jeruzaléma a Siónu. Jejich výrazným tématem je stvoření jako vytržení z nicoty. To mělo být zdrojem naděje vyhnanců a současně polemikou s babylonskými bohy. Rovněž třetí část (kapitoly 56–66) je spojena s neznámým prorokem (takzvaným Tritoizaiášem). Jde o sbírku různých prorockých výroků pocházejících od více autorů a z různých období, převážně však z první doby po návratu z vyhnanství. Prorok čelí zklamání z neuskutečněných nadějí. Podle jeho názoru schází obrácení a pokračují provinění v oblasti náboženské i sociální. Zároveň však potvrzuje neodvolatelnost Hospodinových zaslíbení. Ano, slova tohoto prorockého spisu jsou velmi poetická. Izaiáš je geniálním básníkem – užívá působivých obrazů a dokáže v hutné zkratce spojit konkrétnost se vznešeností. Protože není možné vyjádřit se dostatečně k složitým věcem na malém prostoru této odpovědi, doporučuji jako cestu k dalšímu poznání příslušné pasáže některého z úvodů do Starého zákona (např. R. Rendtorff, Hebrejská bible a dějiny).
P. Petr Chalupa, ředitel Českého katolického biblického díla


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay