I památné stavby musí sloužit svému poslání

Vydání: 2006/20 Bereme modlitbu vážně?, 15.5.2006, Autor:

Jako turistka ráda navštěvuji vzácné církevní památky. Loni jsme si na farní pouti prohlédli například vyšebrodský klášter. Hlavně jeho zadní strana se nám ale zdála velmi zanedbaná. Proč jej víc neopravují? Zajímalo by mě, jak ekonomický je provoz těchto památek, a pokud potřeby údržby nestačí pokrýt vstupné, zda se na opravách podílí í stát.
M.Š., brněnská diecéze


Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě bylo založeno v roce 1259 a jeho architektura vyjadřuje duchovní směry různých dob. Teprve 20. století, které se tak rádo pyšní svým humanismem, přineslo pro vyšebrodské mnichy i celé okolí největší neštěstí. Poprvé po dlouhých staletích byli řeholníci vypuzeni ze svého kláštera v roce 1941 nacisty. Opat Tecelín Jaksch byl dokonce uvězněn ihned po zabrání Sudet. Druhé tragické období pro řeholní život přišlo s nástupem komunismu a násilným vyhnáním vyšebrodských mnichů v roce 1950. Přesně po 40 letech komunistického „hospodaření“ v klášteře našli cisterciáci po návratu svůj majetek ve velmi zbídačeném stavu. Psal se rok 1990. Po nadějném začátku, kdy byla navrácena část areálu kláštera, došlo za pomoci spolubratrů z různých klášterů v zahraničí k opravě jádra objektu, kde žije naše komunita. Vždyť co by byl klášter bez mnichů? Snad jen skanzen, muzeum, kterých je u nás plno.

KDY BUDOU DOŘEŠENY RESTITUCE?
Nedořešené vztahy mezi církví a státem ale rekonstrukci kláštera velmi komplikují. Zejména skutečnost, že část areálu i přístupové komunikace zůstaly ve vlastnictví různých státních subjektů a fondů, které se o tyto objekty vůbec nestarají. Takže chátrání pokračuje dál. Nejvíce trpí starý gotický pivovar a mlýn. Letošní zima poškodila několik dalších komínů, sníh prolomil střechy. Smutno pohledět.
Převážná část oprav navrácených budov je financována z darů a ze zdrojů, které mniši sami získávají provozováním turistického ruchu a prodejem pitné vody z obnoveného vodovodu. Čas od času přidal něco i stát ve formě dotací na regeneraci kulturního dědictví, to ale bylo vzhledem ke škodám po tak dlouhé devastaci naprosto nedostatečné. Konkrétně v letech 2004-2005 jsme proinvestovali něco přes 4 miliony a od státu jsme v loňském roce (po třech letech dotačního půstu) dostali 400 tisíc korun. Není to mnoho, ale chtěl bych ocenit i stále vstřícnější ministerský přístup k našim problémům.
Je třeba také uvést, že nám po celou dobu pomáhali přátelé ze zahraničí. Například Spolek pro obnovu vyšebrodského kláštera v rakouském Linci přispěl v minulých dvou letech asi dvěma miliony korun. Na jeho záslužné činnosti se kromě řady jednotlivců podílí i koncern Voest-Alpine a také hornorakouská vláda.

OPRAVY MOHOU POKRAČOVAT
V letošním roce se nám i doma po dlouhé době blýská na lepší časy. Nejdříve se podařilo poprvé získat dotaci z fondů Evropské unie ve výši 2,7 milionu korun a právě jsem dostal úplně čerstvou informaci, že nám ministerstvo kultury přidělilo dotaci z fondu záchrany architektonického dědictví ve výši 3,3 milionu korun. Takže opravy budou moci zase o kousek pokročit.
Přes všechny starosti hledíme do budoucna s nadějí. Nejdůležitější pro nás je, že klášter opět slouží svému poslání. Že jej zase tvoří nejen budovy, ale především živí lidé. Působení naší cisterciácké komunity je postaveno na třech pilířích: chórové modlitbě církve, duchovní četbě a práci. Modlíme se za zdejší kraj, který se pozvedá z prachu jako náš klášter, zachraňujeme staré hodnoty a tvoříme nové - na zahradě, v knihovně či knihvazárně. A všechny materiální těžkosti svěřujeme s důvěrou Pánu a jeho matce Panně Marii.
P. JUSTIN BERKA OCist., převor kláštera


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay