Eucharistie - díkůvzdáním Krista i nás

Vydání: 2005/11 Najít si čas na Boha, 26.3.2005, Autor: Ctirad Václav Pospíšil

Dnešnímu člověku zní slovo „přepodstatnění“ poněkud krkolomně. Nedalo by se to celé vyjádřit nějak jinak, srozumitelněji a přístupněji?                    

S. H., ostravsko-opavská diecéze

 

Máte pravdu, že pojem „přepodstatnění“ je pro dnešního člověka krkolomný. Je ale třeba podotknout, že užívané terminologie mají své hluboké opodstatnění - bývají totiž výsledkem dlouhého úsilí o vyjasnění problému a o dosažení shody mezi věřícími. Měnit tato vyjádření je tedy poněkud problematické, protože každá změna může vést k nedorozuměním. Exupéry měl pravdu, když říkal, že hlavním zdrojem nedorozumění jsou slova. Ona dávná vyjádření rozhodně není chybou i dnes přijímat s náležitou úctou, což ale neznamená, že bychom se nemohli pokusit o nové pojmenování toho, co je samo o sobě v zásadě nevýslovné.

K hlubšímu porozumění pravdám víry se dostáváme, když hledáme vzájemné vztahy mezi nimi. Pro pochopení přepodstatnění se proto zdá být velmi plodné uvažovat o vztahu mezi eucharistií a Nejsvětější Trojicí. Víme, že Bůh Otec při věčném tvoření dává Synu všechno, co má. Jeví se nám tedy jako první absolutně Štědrý. Syn jako obraz Otce koná to, co vidí činit svého Otce (srov. Jan 5,19): daruje mu vše, co od něho obdržel, a dělá to s nevýslovnou vděčností a díkůvzdáním. Můžeme tudíž říci, že Syn je první absolutně Vděčný.

Osoby Trojice jsou totožné se svými vzájemnými vztahy, ony těmito vztahy jsou. Otec je tudíž sama Štědrost a Syn je zase sama Vděčnost, Díkůvzdání. Dar, který dává Otec Synu a Syn zase vrací Otci, je sama Boží přirozenost. Tímto vzájemným darem je Duch Svatý. Proto je také vzývání Ducha Svatého (epikleze) neodmyslitelnou součástí našeho slavení eucharistie.

Nezbývá než dodat, že Syn je v Trojici věčným Díkůvzdáním, tedy Eucharistií. To je jeho nejvlastnější synovská totožnost. Neměli bychom se tudíž divit, že v okamžiku vrcholného zjevení Syna v těle, v předvečer svého totálního sebedarování Otci i nám, Kristus sám sebe ztotožní s díkůvzdáním, když v modlitbě pozvedne chléb a kalich vína. On je Díkůvzdáním a bude přítomen pokaždé, když jeho učedníci budou konat tento podivuhodný úkon díkůvzdání, když si budou připomínat jeho sebedarování Otci i nám.

Nezapomínejme, že eucharistie (a tedy i „přepodstatnění“) není pouze Kristovým úkonem, ale je také naším jednáním. Syn chce, abychom vzdávali díky Otci, abychom se i my dávali cele tomu, jenž se cele daruje nám. Jestliže spása spočívá v co nejdokonalejším spodobení člověka s Bohem a jestliže je Trojjediný sám v sobě totálním vzájemným sebedarováním, pak chléb a víno položené na oltář symbolizují nás samotné, naši touhu darovat se Bohu a vzdávat mu díky. Jediný Velekněz nové smlouvy tajemně bere do rukou tuto naši snahu a to, co schází do její plnosti, už nyní doplňuje svým vlastním nekonečným díkůvzdáním Otci. My tak vstupujeme do jeho plnosti, do jeho bytí Eucharistií – Díkůvzdáním. Přijímání posvěceného chleba a vína pak znázorňuje, že nejenom konáme díkůvzdání, ale že se jím chceme také stát. Toto ztotožňování se s Kristem, stávání se věčnou Eucharistií a věčným Díkůvzdáním má svou účinnost i tehdy, když někdo (především kvůli nemoci) přijímá konsekrovaný chléb nebo víno mimo vlastní slavení mše svaté. Z toho pak snadno lze vyvodit, že konsekrovaný chléb je zpřítomněním Božího Syna – věčného a dokonalého Díkůvzdání - i mimo vlastní slavení mše svaté. Pokud ale my sami nedáváme sebe Bohu Otci a nesnažíme se o totální sebedarování Otci, naše přijímání konsekrovaného chleba a vína je nepravdivé, a proviňujeme se tak proti tělu a krvi Páně.

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay