Co vlastně přivedlo mudrce k jesličkám?

Vydání: 2006/51 Vánoční dvojčíslo, 19.12.2006

Četla jsem, že v době Kristova narození opravdu zářilo nad Blízkým východem jasné nebeské těleso. Můžete napsat, co a kdy to přesně bylo?

Evangelista sv. Matouš hovoří ve 2. kapitole svého evangelia o hvězdě pozorované mudrci od východu. Ti přinesli malému Ježíšovi do Betléma své dary. Od 15. století se nejprve v Itálii, později v celé Evropě, rozšířil zvyk vystavování betlémů, kde nad chlévem září hvězda s dlouhým chvostem. Z těchto důvodů si mnoho lidí myslí, že mudrce vedla na jejich putování do Palestiny jasná kometa.

zavinil to malíř giotto
Astronomové mohli poměrně snadno zjistit, že betlémská hvězda určitě nebyla kometa. V době počátku křesťanského letopočtu byla totiž astronomie v mnoha zemích zejména Dálného východu natolik rozvinutá, že záznamy o jasných kometách, které jsou přirozeně viditelné na větší části zeměkoule, by musely takovou zprávu nutně obsahovat – žádná kometa však tehdy zaznamenána není. Naopak víme, že ona „hvězda s chvostem“ nad jesličkami má svou konkrétní astronomickou inspiraci. Významný italský malíř Giotto di Bondone (1267–1337) pozoroval v r. 1301 jasnou kometu, jež byla až mnohem později nazvána kometou Halleyovou. Britský astronom Edmond Halley (1656–1742) zjistil počátkem 18. století, že jde o jedno a totéž těleso sluneční soustavy, které se ke Slunci a do blízkosti Země vrací vždy po třech čtvrtích století. Giotto namaloval kometu na fresku „Klanění tří králů“ pro padovskou kapli Scrovegni a odtud se pak dostala i na betlémy. Stejně tak je jisté, že betlémská hvězda nebyla hvězdou v moderním slova smyslu. Jelikož se objevila znenadání, musel by to být astronomicky vzato mohutný výbuch tzv. novy nebo spíše supernovy, aby si ho zmínění mudrci všimli. I o těchto událostech máme však ze starověku bezpečné písemné zprávy zejména z Číny, Koreje nebo Japonska.
Záhada tzv. betlémské hvězdy však nedala spát řadě odborníků a jak se zdá, správné řešení nalezl jako první slavný německý astronom Johannes Kepler (1571–1630). Právě před Vánocemi 1603 si během svého pobytu v Praze všiml nápadného úhlového sblížení planet Jupiteru a Saturnu. Zkusil spočítat, zda k obdobnému sblížení nedošlo někdy kolem Kristova narození, a s překvapením zjistil, že to sedí – v roce 7 před počátkem křesťanského letopočtu se tyto planety úhlově sblížily dokonce třikrát – koncem května a září, jakož i počátkem prosince, pokaždé v souhvězdí Ryb. Tento rok kupodivu dobře souhlasí s historickými okolnostmi Ježíšova narození. Král Herodes totiž zemřel nejpozději v roce 4 před Kristem a historici už dávno vědí, že zpětný výpočet počátku křesťanského letopočtu, uskutečněný až v roce 532 po Kristu, byl o čtyři až sedm let chybný.

setkání dvou jasných planet
Je třeba si uvědomit, že v době kolem počátku křesťanského letopočtu se termín „hvězda“ používal také pro planety, takže vše do sebe dobře zapadá. Betlémská hvězda byla tedy nejspíš nápadným těsným úhlovým setkáním dvou jasných planet, což v květnu roku – 7 vyburcovalo východní mudrce (astrology) k cestě přes poušť do Palestiny, kam doputovali koncem září téhož roku, kdy pastýři měli stáda ovcí dosud na pastvě venku. Z jiných astronomických údajů uvedených v evangeliích pak vychází, že Kristus zemřel na kříži v roce 33 křesťanského letopočtu, tedy až ve věku 40 let.
Jiří Grygar, astrofyzik


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay