Čekání na zneplatnění manželství

Vydání: 2006/8 Duchovní služba v armádě, 20.2.2006, Autor: LIbor Ovečka

Jsou lidé, kteří čekají na vyřízení zneplatnění svého manželství. Často jde o velmi složité životní situace (například mají malé děti, které potřebují otce, anebo ženám končí produktivní věk apod.), a přitom mají před sebou až sedmi- či osmileté čekací doby na vyjádření ze strany církve. Skutečně jim nezbývá nic jiného než roky čekat? Co když potkají člověka, který je ochotný s nimi vytvořit dobrou rodinu?

K. L., pražská arcidiecéze

 

Podle církevního práva je věc jednoznačná: jestliže původní manželství bylo platně uzavřeno, tak trvá, a není možno platně uzavřít manželství jiné. Pokud existuje pochybnost, zda bylo uzavřeno platně, pak musí o celé věci rozhodnout soud. Dokud ten neprohlásí, že původní manželství nikdy nevzniklo (tzv. anulace manželství), nelze platně uzavřít manželství jiné.

Z mravního hlediska může být věc za určitých okolností méně jednoznačná. Člověk je mravní bytostí, podřizuje svůj život nějakému mravnímu řádu a mravním normám, normám jednání. Pokud žije v církvi, mají pro něj církevní mravní normy zásadní význam. Za každým jeho činem ovšem stojí jeho osobní rozhodnutí a zodpovědnost - to nemůže přenést na nikoho jiného. Je nesprávné a mravně nepřijatelné, pokud někdo něco koná jen proto, že mu to nařizuje nějaká autorita, aniž by za svým rozhodnutím zároveň stál svým vlastním přesvědčením. Mravný motiv jednání znamená, že člověk něco činí z toho důvodu, že se pro to zodpovědně rozhodl - s ohledem na to, co mu nařizuje církev. Svou zodpovědnost a své rozhodnutí ale nemůže přenést na církev ani na žádnou jinou autoritu. Poslušnost vůči církvi má být poslušností uvědomělou, postoj slepé poslušnosti je ze své podstaty nemravný.

Mezi slepou a uvědomělou poslušností je veliký rozdíl. Snaha zbavit se zodpovědnosti a přenést své rozhodování na vyšší autoritu je sama o sobě nemravná. Rozhodnout se musí člověk sám, když zvážení všechny důvody pro a proti.

VOLBA MENŠÍHO ZLA

Pokud jde o uzavření druhého manželství a první z právního hlediska nadále platí, je to velmi závažné rozhodování. Církevní ustanovení v něm musí hrát významnou roli. Nelze ale pominout ani životní okolnosti a perspektivy, výchovu již narozených dětí, ubíhající čas, šanci uzavřít nové manželství s partnerem, který nebude čekat mnoho let... Bez významu není ani přesvědčení člověka, že jeho první manželství nebylo uzavřeno platně.

Když se člověk po poctivém zvažování rozhodne nerespektovat církevní normu jednání a uzavřít nové - církevně právně neplatné - manželství, je to bezpochyby konání zla. A to smí člověk učinit jen tehdy, když jde o volbu menšího zla, o případ, kdy by opačné rozhodnutí bylo ještě horší. Zda to tak je, to musí posoudit on sám ve svém svědomí. Ostatní lidé - např. i zpovědník - mu v tom mohou radit, ale tíhu rozhodnutí z něj nemohou sejmout. Základním kritériem mravnosti je, zda člověk je a bude schopen obhájit své jednání jako dobré před soudem Boží spravedlnosti a lásky, ne před soudem lidským.

Nerespektováním církevního práva a uzavřením druhého, církevně neplatného manželství se ovšem člověk vylučuje z plnosti církevního svátostného života. Církev ale i tento stav respektuje přinejmenším tím, že dotyčné nevylučuje a i nadále na ně pohlíží jako na katolické křesťany.

PhDr. Libor Ovečka, Th. D.,
přednášející na katedře systematické teologie KTF UK v Praze.

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay