Bůh chce svobodného a láskyplného člověka

Vydání: 2008/45 Stigmata, 4.11.2008

Pomineme-li zlo nezaviněné člověkem (přírodní katastrofy...), je všechno ostatní zlo možné jen pro hříšnost lidí. Kdyby Bůh člověka neobdařil svobodou, bylo by méně zla. Proč je tedy svoboda člověka součástí Božího záměru? Někdo říká, že ve světě, v němž je člověk svobodný, vzniká také více dobra. Bůh je však nejvyšší dobro. K čemu potřebuje další dobra vytvářená člověkem?

Tazatel přemýšlí tak, že kdyby nebyla možnost svobodné volby člověka, a lidé bohužel ve svobodě jednají špatně, tak by bylo méně zla ve světě – svět by byl lepší. Taková hypotéza nemůže obstát z mnoha důvodů. Touto otázkou se jistě zabýval i biblický autor, který v knize Geneze píše pod vlivem Ducha Svatého, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu.
Bůh sám je absolutní a nejdokonalejší svobodou. A když člověka stvořil, chtěl z něj mít partnera, dal mu svobodu, protože ta je podmínkou lásky. Láska bez svobodného rozhodnutí není možná. Snad můžeme napsat, že vedlejším produktem svobody může být nevhodně použitá svoboda, je to zneužitá svoboda, která je postavena proti svobodě ostatních. Vzniká tak střet, neporozumění, války a utrpení všeho druhu. Cenou svobody je utrpení, které si způsobujeme. Kdyby člověk neměl svobodu, pak by to již nebyl člověk. Filozofové i tak učí, že svobody nemáme mnoho – jsme tvorové podléhající biologickým danostem, v mnoha aspektech jsme podrobeni přírodním zákonům, dané kultuře, výchově aj. Samozřejmě si můžeme položit otázku, zda by Bůh mohl stvořit automaty na dobré jednání. Teoreticky můžeme přitakat. Ale Bůh je absolutně dokonalá bytost, člověka bez lásky a svobody by asi nestvořil, protože by ho to bylo nedůstojné.
Další otázky směřující k Bohu, proč nestvořil člověka podle obrazu našeho, tedy bez svobody a lásky, na to autor tohoto textu nedokáže odpovědět, protože na to odpověď není. Věříme, že Bůh je to největší dobro a když stvořil člověka, pak i s tím záměrem, aby ho mohl milovat a byl člověkem milován. Právě to vyvěrá z biblických textů. Vždyť i Janovo evangelium říká, že Bůh tak milovat svět (tedy i lidi), že poslal svého Syna. A jeho Syn by byl bez svobody a lásky? To nelze vůbec připustit. Takže jedinou důkladnou odpověď nabízí trinitární teologie – vztahy, které existují v nitru trojjediného Boha, který chce mít svobodného a láskyplného člověka. Další dotaz spočívá v tom, zda Bůh potřebuje další dobra vytvářená člověkem. Nepotřebuje, ale zvolil tuto cestu. Prostě chce ji. Každé dobro je ale od Boha, i kdyby se zdálo, že je to jen lidské dílo. Vždy je původcem Bůh.
P. JOSEF DOLISTA, vyučující dogmatiky na teologické fakultě v Poznani, v Polsku


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay