Bůh chce svobodného a láskyplného člověka

Vydání: 2008/45 Stigmata, 4.11.2008

Pomineme-li zlo nezaviněné člověkem (přírodní katastrofy...), je všechno ostatní zlo možné jen pro hříšnost lidí. Kdyby Bůh člověka neobdařil svobodou, bylo by méně zla. Proč je tedy svoboda člověka součástí Božího záměru? Někdo říká, že ve světě, v němž je člověk svobodný, vzniká také více dobra. Bůh je však nejvyšší dobro. K čemu potřebuje další dobra vytvářená člověkem?

Tazatel přemýšlí tak, že kdyby nebyla možnost svobodné volby člověka, a lidé bohužel ve svobodě jednají špatně, tak by bylo méně zla ve světě – svět by byl lepší. Taková hypotéza nemůže obstát z mnoha důvodů. Touto otázkou se jistě zabýval i biblický autor, který v knize Geneze píše pod vlivem Ducha Svatého, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu.
Bůh sám je absolutní a nejdokonalejší svobodou. A když člověka stvořil, chtěl z něj mít partnera, dal mu svobodu, protože ta je podmínkou lásky. Láska bez svobodného rozhodnutí není možná. Snad můžeme napsat, že vedlejším produktem svobody může být nevhodně použitá svoboda, je to zneužitá svoboda, která je postavena proti svobodě ostatních. Vzniká tak střet, neporozumění, války a utrpení všeho druhu. Cenou svobody je utrpení, které si způsobujeme. Kdyby člověk neměl svobodu, pak by to již nebyl člověk. Filozofové i tak učí, že svobody nemáme mnoho – jsme tvorové podléhající biologickým danostem, v mnoha aspektech jsme podrobeni přírodním zákonům, dané kultuře, výchově aj. Samozřejmě si můžeme položit otázku, zda by Bůh mohl stvořit automaty na dobré jednání. Teoreticky můžeme přitakat. Ale Bůh je absolutně dokonalá bytost, člověka bez lásky a svobody by asi nestvořil, protože by ho to bylo nedůstojné.
Další otázky směřující k Bohu, proč nestvořil člověka podle obrazu našeho, tedy bez svobody a lásky, na to autor tohoto textu nedokáže odpovědět, protože na to odpověď není. Věříme, že Bůh je to největší dobro a když stvořil člověka, pak i s tím záměrem, aby ho mohl milovat a byl člověkem milován. Právě to vyvěrá z biblických textů. Vždyť i Janovo evangelium říká, že Bůh tak milovat svět (tedy i lidi), že poslal svého Syna. A jeho Syn by byl bez svobody a lásky? To nelze vůbec připustit. Takže jedinou důkladnou odpověď nabízí trinitární teologie – vztahy, které existují v nitru trojjediného Boha, který chce mít svobodného a láskyplného člověka. Další dotaz spočívá v tom, zda Bůh potřebuje další dobra vytvářená člověkem. Nepotřebuje, ale zvolil tuto cestu. Prostě chce ji. Každé dobro je ale od Boha, i kdyby se zdálo, že je to jen lidské dílo. Vždy je původcem Bůh.
P. JOSEF DOLISTA, vyučující dogmatiky na teologické fakultě v Poznani, v Polsku


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 17 23. – 29. dubna 2019

Svátky naplněné novou nadějí

S novou nadějí a také se změnami, které tuto naději posilují, prožívají velikonoční svátky křesťané v zemích, kde církev čelí diskriminaci nebo přehlížení.

celý článek


Přišli o schránku, ne o poklad

Vidět kostel v plamenech nechá málokoho zcela chladným. Zvlášť když jde o chrám, který reprezentuje západní křesťanství, a navíc vzplane jen několik dní předtím,…

celý článek


Noc kostelů už za měsíc

Za měsíc – 24. května – se otevřou brány kostelů po celém Česku. Přihlášeno je jich už přes 1 360.

celý článek


Charta práv rodiny

V současné době se ve společnosti mnoho diskutuje o rodině, která je v krizi. Hledají se nové představy a někdy je vidět, že i věřící se těžko orientují. Jak být…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay