Bohatství svatého Vavřince

Vydání: 2008/32 Maria v životě a modlitbě křesťana, 5.8.2008

Slyšel jsem od poutníků z Říma, že tam letos kromě Roku sv. Pavla oslavují i nějaké jubileum svatého Vavřince. Můžete přiblížit život tohoto světce, patrona mnoha českých farností?

V letošním roce vzpomínáme 1750 let od mučednické smrti sv. Vavřince. Pocházel z Hispánie (dnešního Španělska) a do Říma přišel v polovině 3. století. Vládl císař orientálního původu Philippus Arabs, který se ke křesťanům choval příznivě. Jeho nástupce Decius dva roky křesťany pronásledoval, ale po jeho smrti opět nastalo uklidnění. Z listu papeže Kornelia známe, že tehdy v Římě působilo 46 kněží, 7 jáhnů a 7 podjáhnů.
Když v roce 253 nastoupil císař Valerián, také se choval ke křesťanům blahosklonně, chtěl pouze, aby uctívali též pohanské modly. Křesťané to samozřejmě odmítali, a tím si vysloužili Valeriánovu nevoli. Byly vydány protikřesťanské zákony a vypuklo další pronásledování.
Na začátku srpna 258 vnikli vojáci do katakomb, zatkli a popravili papeže Sixta II. Mučednická akta píší, jak se s ním jáhen Vavřinec dojemně loučil. Papež ho tehdy vyzval, aby církevní majetek rozdal chudým. Toho se chytil soudce a žádal, aby majetek odevzdal jemu – prý pro císařskou pokladnu. Vavřinec však poslechl papeže. Když chtěl soudce majetek vidět, přivedl Vavřinec chudé, trpící, vdovy a sirotky se slovy: „Zde ti ukazuji poklad církve...“
Rozlícený soudce odsoudil Vavřince ke kruté smrti na rozpáleném rožni. Podle sv. Ambrože byl oheň Boží lásky, který měl mučedník v srdci, mnohem silnější než oheň pálící jeho tělo. Proto se sv. Vavřinec s pokojem a láskou dokázal i v poslední chvíli modlit za obrácení Říma. S jeho jménem se setkáváme i v životopisech jiných světců té doby.
V mučednických aktech sv. Narcise např. čteme, jak sv. Vavřinec uzdravil ze slepoty jistého Krescenciana.
A jak dopadl císař Valerián? Zhruba rok po smrti sv. Vavřince zahájil tažení proti Peršanům. Byl však poražen a v zajetí tak potupen, že se s něčím podobným v historii vládců téměř nesetkáme. Stal se z něho otrok, který sloužil králi jako podnoží, když nasedal na koně. Pojmenování perské údolní nádrže „Band e Kaisar“ (Císařská přehrada) bylo po mnoho staletí připomínkou, že ji postavili zajatí Římané z onoho nešťastného Valeriánova tažení.
Richard Mayer, historik


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 25 18. – 24. června 2019

Bude stát mariánský sloup?

Napětí, strkanice, ale i modlitby a smírná gesta doprovázely sobotní pokus sochaře Petra Váni vrátit zpět na Staroměstské náměstí mariánský sloup.

celý článek


Jubileum Katolických novin

Před 70 lety v předvečer slavnosti Božího těla vyšlo první vydání Katolických novin, předchůdců dnešního KT.

celý článek


Střet s komunisty na Boží tělo

Před 70. lety, na svátek Božího těla 19. června 1949, se biskupové v čele s kardinálem Josefem Beranem svým pastýřským listem otevřeně postavili nastupující komunistické…

celý článek


Boje s šípem i láskou

„Kdo je hrdina?“ ptá se malé dítě rodiče, který poté váhá mezi obrazem knížete Václava, Jaromíra Jágra, nedávným válečným odbojem či postavou ze Star Wars. Kdo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay