Vydání: 2014/32 Vrácené skvosty zůstávají, 5.8.2014, Autor: Ladislav Heryán
V otázce je několik nepřesností. Míchá hebrejštinu (Šalomounovo sčítání ve 2 Pa 2,16) a řečtinu (zázračný rybolov v J 21,11), což jsou dva zcela odlišné jazykové systémy, včetně způsobu psaní čísel a také jejich čtení.
Oběma jazykům je společné jen to, že čísla vyjadřovaly písmeny, a tedy číslice 1, 5 a 3, mají-li něco vyjadřovat, budou nutně v každém z jazyků znamenat něco jiného. Nicméně otázka směřuje spíše k hebrejštině.
Zde je však další nepřesnost. Je pravda, že hebrejština pro psaní čísel nepoužívá číslice, nýbrž souhlásky, a ty v hebrejštině mají svá jména (abych to přiblížil, např. v češtině souhlásce „z“ říkáme „zet“). Chceme-li číslo vyslovit, je nepřesné říci, že hebrejština má stejný výraz pro slovo jako pro číslici.
Například hebrejská číslice „2“ se vyjadřuje písmenem „b“, hebrejsky „bet“, což foneticky za určitých okolností může znamenat „dům“; číslice „3“ písmenem „g“, hebrejsky „gimel“, což vzdáleně připomíná slova „velbloud“ nebo „správně jednat“; číslice „4“ písmenem „d“, hebrejský „dalet“, což trochu připomíná „dveře“. Je sice pravda, že si s těmito významy občas pohrávali talmudští učenci, ale nikoli na úrovni číslic, nýbrž pouhých samohlásek (v Talmudu například existuje odůvodnění, proč Tóra nezačíná prvním písmenem hebrejské abecedy „alef“, nýbrž až druhým „bet“).
Největší nepřesnost spočívá v tom, že i když se hebrejské číslice píší samohláskami, mají svá jména. Číslice 1 se sice hebrejsky píše jako souhláska „alef“, ale čte se „echad“, číslice 5 jako souhláska „chet“, ale čte se jako „hameš“, číslice 3 jako souhláska „gimel“, ale čte se jako „šeloš“. Číslo 153 000 však není složeninou těchto tří číslic („echad-hameš-šeloš“), nýbrž složeninou čísel 100, 50, 1 000 a 3, hebrejsky „mea-hamiším-elef-šelošet-alafim“).
Na základě řečeného si dovolím konstatovat: zkoumání významů číslic 1, 5 a 3 spadá do oblasti numerologie, případně pozdější židovské kabalistické mystiky, ale domnívám se, že ve Starém zákoně, vyjma apokalyptických pasáží knihy Ezechiel nebo Daniel, číslice žádný specifický význam nemají. Číselný údaj ve 2 Pa 2,16 jako takový, udávající počet dělníků budujících chrám, je úmyslně přehnaný. Smyslem takového přehánění bylo dodání důležitosti stavbě chrámu. Podobně přehánějí bibličtí autoři jinde, např. v počtu Židů putujících z Egypta, v udávání věku patriarchů atd.
Číselná symbolika nemá (až na výjimky) žádný význam ani v Novém zákoně. Počet sto padesáti tři ulovených ryb se snažili interpretovat učenci, počínaje Jeronýmem a desítkami dalších konče, ale všechno jsou to jen víceméně nepravděpodobné hypotézy. Já bych v tom nic skrytého nehledal. Je důležité pro spásu, že ryb bylo 153? Není. Ale je to krásné tím, jak je to zvláštní a jak se nám všem, kteří si s tím lámeme hlavu, autor evangelia z nebe směje.