Odpověď na petici: začátek dialogu

Vydání: 2010/5 Násilí v rodině, 29.1.2010, Autor: Jan Paulas

V kostele sv. Vojtěcha v pražských Dejvicích to mělo podle očekávání minulou sobotu pořádně jiskřit. Ze všech koutů republiky se sem totiž sjeli ti, které zajímá liturgická hudba, jsou v této oblasti aktivní a zejména hledají odpověď na otázku: Jaká hudba je pro liturgii vhodná a jaká už ne? To vše ve světle nedávné petice a sporu kolem hudby během loňské papežské mše ve Staré Boleslavi.

Společná liturgická komise pražské arcidiecéze a plzeňské diecéze nejprve před časem zmíněnou petici odmítla (Otevřený dopis mladých lidí všeho věku o liturgii) a současně slíbila, že k této problematice uspořádá zvláštní studijní den. Ten proběhl právě 23. ledna. Velké očekávání zcela zaplněného sálu potvrdila jedna z účastnic, lékařka Renáta Škaloudová: „Jako maminka osmi dětí jsem sem přijela proto, abych našla řešení konfliktu, který vznikl kolem tzv. otevřeného dopisu. I moje děti měly na věc úplně rozdílné názory, a tak se spor rozhořel také u nás doma. Musela jsem hledat nějaké řešení k uklidnění situace, což mi poskytla kniha Benedikta XVI. Duch liturgie. Očekávám však, že na tomto setkání zazní řešení do budoucna, jak se v této věci orientovat.“ Ten, kdo čekal, že se do sebe signatáři petice a její odpůrci hned od začátku pustí, musel být zklamán. Šest přednášek totiž mířilo k hlubším problémům, než byl jeden konkrétní případ: Jak vést dialog mezi církví a mládeží o hudbě? Jaké výrazové prostředky dnešní mládež oslovují? Lze vůbec mluvit o „hudbě mladých“? Co je to liturgie? Má liturgická hudba nějaká závazná kritéria? Má moderní hudba své místo v liturgii? I reakce účastníků byly vedeny snahou dobrat se odpovědí. Ostatně ke vzájemnému naslouchání a empatii vyzval přítomné hned v úvodu kardinál Miloslav Vlk. „Za důležité pokládám už to, že sem přišli lidé různých názorů i z různých společenství a začali spolu o věcech hovořit a přitom poznávat názory toho druhého. Není zapotřebí psát petice, ale mluvit mezi sebou. To je ten správný styl v církvi. Jsem rád, že se to děje a že zde probíhá dialog o podstatě věci,“ sdělil pro KT kardinál Vlk. Na studijním dnu ovšem nechyběly ani emoce. O tom, že nedávný spor kolem otevřeného dopisu je stále živý, svědčily hlavně spontánní reakce účastníků na některé pronášené názory. Snad největší ohlas – od salv smíchu až po bouřlivé potlesky – sklízel jeden z organizátorů dne, Jiří Kub ze Společnosti pro duchovní hudbu. Na druhé straně zazněly názory, jež našly souznění v obou táborech. Například P. Jan Balík zdůraznil potřebu další formace kněží a varhaníků, a to i k otevřenosti vůči různým hudebním projevům, „aby ten, kdo má rád mešní zpěvy, vnímal, že jsou lidé, kteří zase rádi zpívají z kancionálu“. Leccos by podle něj vyřešila placená místa varhaníků. „Takový varhaník by ale pochopitelně musel splňovat jiná kritéria než ten, který to dělá jen dobrovolně. Spolu s knězem by pak formoval hudební cítění všech farníků, nacvičoval s nimi nové písně apod. Jsem si ale vědom, že v tuto chvíli, kdy není na platy, je to nereálné.“ Asi nejvíce nového sdělil posluchačům příspěvek sociologa Marka Fraňka o hudebních preferencích mládeže. Účastníkům totiž rozkryl hudební svět mladých v trochu jiném světle, než jak bývá v církvi tradičně vnímán: mladý člověk = kytara. „Možná v 60. letech v době generační vzpoury se dalo říct, že hudba s kytarou je charakteristická pro nemalé procento mladých, ale hudební preference dnešní mládeže jsou mnohem rozrůzněnější a rozpadají se do mnoha subkultur,“ říká Marek Franěk, a proto je skeptický, zda lze hudbu mladých vůbec definovat. Zároveň upozorňuje na paradox: „Vzpomínám na první rytmické mše v kostele někdy počátkem 70. let, jakou přitahovaly pozornost lidí, i nevěřících. Těm lidem bylo tenkrát dvacet – a teď si spočítejte, kolik jim je dnes. Pro dnešní mladé lidi byste museli do kostela vpustit spíš techno, aby to bylo srovnatelné s šedesátými lety.“

NESTAČÍ ZBOŽNÉ VERŠOVÁNÍ

Společný zájem na tom, jak pozvednout duchovní a liturgickou hudbu, pokládá biskup František Radkovský za největší přínos celého setkání. „Náš přístup musí být pastýřský, musí mít na paměti, že jsme povoláni ke všem, že máme oslovovat staré i mladé, tradiční věřící i ty hledající či náhodně příchozí. A to srozumitelným způsobem, tedy i hudbou, která je jim blízká. Ta ovšem musí být kvalitní,“ podotkl biskup Radkovský, a současně proto vyzval přítomné hudebníky, aby se snažili skládat nové věci. „Ne všechno, co se v kostele zpívá, je kvalitní – a to není namířeno jen na písně s kytarou, ale i na písně z kancionálu. Je potřeba, aby zde vznikaly nové věci, které budou odpovídat jak po stránce textové (musí vycházet z Písma svatého a nebýt jen zbožným veršováním), tak po stránce hudební,“ zopakoval pro KT biskup Radkovský a upozornil, že většina mešních písní vznikla již v 19. století. „Uvědomme si, že tyto písně měly tenkrát jinou funkci, než mají dnes. Dřív to byly písně k liturgii, ale dnes jsou její součástí, což na ně klade mnohem větší nárok.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 21 21. – 27. května 2019

Chrámy zvou k noční návštěvě

Více než 1 600 kostelů a modliteben se tento pátek zapojí do Noci kostelů. Stovka z nich poprvé.

celý článek


Redakci KT navštívil nuncius

Minulé úterý zažila redakce vzácnou návštěvu. Do týdenní porady se zapojil apoštolský nuncius Charles D. Balvo.

celý článek


Pouť se čtenáři na Velehradě

Pro čtenáře, posluchače a diváky křesťanských médií připravili jejich tvůrci společnou pouť na Velehradě. Uskuteční se na Den dětí – v sobotu 1. června.

celý článek


Jak žít v náboženské pustině

Kostel praská ve švech. Na nedělní mši svaté se sejde tolik lidí, že musejí stát. Věková skladba je pestrá. Takové poměry jsou v některých oblastech spíše vzácným jevem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay