Odcházejí z donucení. A důstojně?

Vydání: 2015/30 Církve pomohou začlenit imigranty, 21.7.2015, Autor: Alena Scheinostová

Situace běženců křesťanského vyznání alarmuje souvěrce po celé Evropě k aktivitě. V první řadě církve myslí na křesťany ze Sýrie.
 
Běženci v areálu někdejší cihelny v srbské Subotici. Odtud se pokoušejí nelegálně překročit hranici s Maďarskem.Snímek Jan Koller/ČTK
 
Seznam 152 věřících různých křesťanských denominací, kteří aktuálně žijí jako vnitřní uprchlíci v Erbílu v iráckém Kurdistánu a uvítali by útočiště v Česku, sestavili aktivisté českého Nadačního fondu Generace 21. „Náš spolupracovník Salman Hasan, který žije v Česku, ale pochází z Iráku, už za těmito lidmi delší dobu jezdí a pomáhá jim. Všechny na seznamu osobně zná. Shromáždili jsme rovněž jejich příběhy, které zveřejňujeme na našem webu www.gen21.cz,“ informoval ředitel Generace 21 Jan Talafant. Organizace, kterou podporují křesťané z různých církví (mezi nimi např. lidovecký europoslanec Pavel Svoboda nebo redakce časopisu Res Claritatis), už absolvovala několik jednání se zástupci české vlády. Pokud vládní úředníci kývnou, Generace 21 zajistí a zaplatí přesun zájemců a po obvyklém azylovém řízení pomůže s jejich ubytováním a zaměstnáním.
 
„Naším vzorem je polská nezisková organizace Estera, kterou založila dcera Syřana a Polky Miriam Shaded a která momentálně rovněž pracuje na přijetí několika stovek pronásledovaných syrských rodin,“ podotkl Jan Talafant. Estera lidem pomohla získat vstupní víza, připravila jim zázemí v polských farnostech a nyní bude pomáhat s hledáním zaměstnání i škol pro děti a s jazykovou průpravou.
 
V podobném duchu také Generace 21 koordinuje síť dobrovolníků i dárců včetně těch, kdo nabízejí imigrantům ubytování nebo práci. „Oceňujeme, že se u nás lidé hlásí s nabídkami bydlení a další pomoci, tím více, že zatím nevíme, zda nakonec vláda dá naší iniciativě zelenou,“ zmínil Jan Talafant. „Není jednoduché držet volný byt nebo domek ‚pro imigranty‘, když není jisté, kdy a zda vůbec Syřané přicestují.“ V okamžiku, kdy se vláda vysloví kladně, proto bude organizace okamžitě reagovat a ty, kdo nabídli pomoc, obratem uvědomí.
 
Podobnou iniciativu s názvem „Kto pomôže?“ spustilo na Slovensku katolické akademické Spoločenstvo Ladislava Hanusa za podpory Slovenské katolické charity a dalších křesťanských organizací. Zaměřilo se na přijetí stovky uprchlických rodin ze Sýrie a Iráku a chce slovenské vládě nabídnout připravenou spolupráci tisíce rodin, firem, církví či organizací ochotných podílet se na integraci příchozích. Na webu www.ktopomoze.sk se k podpoře veřejně zavázalo již přes devět set osmdesát subjektů. Podle svých možností nabídnou přistěhovalcům ubytování nebo práci, ale také společenství či přátelství. „Všichni jsme si podobní v potřebě bezpečí, naděje, dialogu, možnosti být vyslechnut. Nikoli vlastní vinou se tyto rodiny ocitly v situaci, v jaké by nikdo z nás být nechtěl. Pomozme tím, co je v našich silách,“ řekl jeden z patronů projektu Dušan Ondrušek.
 
Musíme-li odejít, pak společně
 
Sami syrští křesťané však ze své vlasti neodcházejí lehce. „Naše země je nám nesmírně drahá, je celou naší historií a dědictvím, naši předkové na ní zápasili do krve o svou víru v Krista, svou věrnost i kulturu,“ svěřil KT syrsko-katolický arcibiskup Mosulu, Kirkúku a Kurdistánu Yohanna Petros Mouché. „Proto bychom byli daleko šťastnější, kdyby lidé, kteří jsou hrdí na své křesťanství a humanismus a chtějí pomáhat, maximálně zatlačili na své vlády, ať osvobodí naše města a vesnice. Tak bychom měli naději, že se jednoho dne budeme moci vrátit domů. Nikde jinde než u sebe doma nedokážeme znovu žít v klidu a důstojně,“ vzkázal arcibiskup.
 
Bez vojenského zásahu podle Mouchého nezbývá syrským věřícím vskutku nic jiného, než hledat bezpečí za hranicemi. „Jde přibližně o pět set až tisíc rodin, které jsou zvyklé žít si navzájem nablízku. Potřebovali bychom najít místo, kde bychom mohli pokračovat ve společném životě z víry – žít své náboženství, slavit liturgii, udržovat své zvyklosti. Jsme schopní zajistit své kněze, kteří by věřící do azylu doprovodili, aby jim mohli sloužit,“ zdůraznil arcibiskup Mouché. Jestli se syrská křesťanská komunita rozptýlí, bude to podle Mouchého znamenat její konec – konec jedné z nejstarších křesťanských církví na světě.
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 49 29. listopadu – 5. prosince 2016

Církev se staví na vlastní nohy

Jak si stojí ekonomika římskokatolické církve po majetkovém narovnání? Shrnutí přinesli její představitelé na historicky první tiskové konferenci o hospodaření církve minulý týden.

celý článek


Stane se přímluvcem v nebi?

Je to sedmdesát let, co se ujal stolce svatého Vojtěcha. Po koncentračním táboře v Dachau ho nicméně čekaly další krušné chvíle, které mu připravili komunisté.

celý článek


Vše se vyřeší v Otcově náruči

Na závěr Svatého roku milosrdenství, na slavnost Krista Krále 20. listopadu, podepsal papež František apoštolský list Misericordia et misera (Milosrdenství a ubožačka).…

celý článek


Odcházím, protože jsem unavený

Nový církevní rok začíná jako emeritní biskup. O uvolnění z funkce požádal předčasně, zájem o farnosti v pražské arcidiecézi přesto neztrácí. Biskup KAREL HERBST SDB.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay