Odborníci řeší pravost hrobu sv. Anežky

Vydání: 2009/47 Josef Lux po 10 letech, 19.11.2009, Autor: Jiří Prinz

Nádech senzace doprovází letošní dvacáté výročí svatořečení Anežky České. Do médií totiž unikla informace, že byl nalezen dlouho hledaný hrob světice. Má se nacházet v pražském kostele sv. Haštala. Odborníci jsou však opatrní: místo se musí teprve důkladně prozkoumat.

Podnětem ke spekulacím o nálezu hrobu sv. Anežky České byl radarový záznam pořízený při nedávném průzkumu kostela sv. Haštala. Při něm se zjistilo, že by se pod podestou hlavního oltáře mohla nacházet dutina s blíže neidentifikovaným kovovým předmětem. Právě do těchto míst přitom situovali truhlu s ostatky sv. Anežky dvě české řeholnice, které měly mít o místě posledního odpočinku Přemyslovny nadpřirozené zjevení. Podle historika umění Jana Royta jsou to v tuto chvíli dokonce jediné indicie, které na kostel sv. Haštala, jako místo posledního odpočinku sv. Anežky, poukazují. „Již v roce 1954 měla jedna řeholnice zjevení, že v tomto kostele se nachází truhla o velikosti zhruba půl metru s královskou pečetí a berlou abatyše. Letos v dubnu pak měla stejné vidění další řeholní sestra,“ říká Jan Royt, který je sám ohledně pravosti nálezu značně skeptický. „Už Tomáš Akvinský říkal, že 20 % zjevení pochází od Boha a zbylých 80 % ne. S tím přistupuji i k možnému nálezu hrobu svaté Anežky, i když bych si moc přál, aby se zde skutečně nacházel.“ O tom, co se vlastně v kostele sv. Haštala nachází, rozhodnou nejbližší dny. V den svatořečení Anežky České, tedy 12. listopadu, dal pražský arcibiskup Miloslav Vlk povolení k prozkoumání kostela. „Díky tomuto povolení budeme moci zahájit důkladný průzkum místa. Očekávám, že bychom možná už během čtrnácti dnů mohli hypotézu o Anežčině hrobu potvrdit, nebo vyvrátit,“ říká Leo Vrzal z firmy, která je průzkumem kostela pověřena.

Mají přinést štěstí a blahobyt

Anežka Přemyslovna se narodila roku 1211 jako deváté a nejmladší dítě krále Přemysla Otakara I. Jejím bratrem byl král Václav I. a synovcem král Přemysl Otakar II. Ačkoli otec Anežky vyjednával pro dceru politicky motivované sňatky s předními panovníky své doby, ona sama toužila po řeholním životě. Silně ji ovlivnil příklad sv. Františka z Assisi a jeho duchovní sestry sv. Kláry, s níž udržovala korespondenci. Roku 1234 pak také do řádu sv. Kláry vstoupila. Později založila jediný mnišský řád českého původu – rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou. Zemřela roku 1282. Její ostatky se pohřešují od husitských válek, kdy je měly před rozběsněnými husity řeholní sestry ukrýt na neznámé místo. Traduje se, že až se tyto ostatky najdou, nastane v Čechách doba štěstí a blahobytu.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 25 18. – 24. června 2019

Bude stát mariánský sloup?

Napětí, strkanice, ale i modlitby a smírná gesta doprovázely sobotní pokus sochaře Petra Váni vrátit zpět na Staroměstské náměstí mariánský sloup.

celý článek


Jubileum Katolických novin

Před 70 lety v předvečer slavnosti Božího těla vyšlo první vydání Katolických novin, předchůdců dnešního KT.

celý článek


Střet s komunisty na Boží tělo

Před 70. lety, na svátek Božího těla 19. června 1949, se biskupové v čele s kardinálem Josefem Beranem svým pastýřským listem otevřeně postavili nastupující komunistické…

celý článek


Boje s šípem i láskou

„Kdo je hrdina?“ ptá se malé dítě rodiče, který poté váhá mezi obrazem knížete Václava, Jaromíra Jágra, nedávným válečným odbojem či postavou ze Star Wars. Kdo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay