Od zákazu učit až k řeckokatolickému kněžství

Vydání: 2007/20 Učitelé postižení za komunismu, 14.5.2007, Autor: Marie Lindrová

Pan Zbislav Gajdoš byl jedním z brněnských učitelů, kteří zůstali věrni svým křesťanským zásadám, a proto zakoušeli po únoru 1948 pronásledování komunistickým režimem.

Musel opustit milovanou práci pedagoga a snášet diskriminaci ve svém dalším životě. Byl také autorem úvah a článků v tehdejších katolických periodikách, uveřejňovaných pod vypůjčeným jménem kněze F. Staňka. Méně známé bylo, že byl v polovině 70. let tajně vysvěcen na řeckokatolického kněze, že si dopisoval a udržoval přátelství s mnoha známými osobnostmi pronásledovanými režimem. Bohužel se již nedočkal svobody.
V roce 1948 učil žákyně na dívčí měšťanské škole v Brně, když přišel komunistický puč. V té době byl s nimi na lyžařském výcviku a hned po návratu se začaly věci rychle měnit.
Jeho sestra novinářka byla propuštěna ze zaměstnání. Ve škole na něj čekalo překvapení v podobě plakátů, které hlásaly slávu Vítěznému únoru. Ve sborovně vál vítr strachu, komunisté začali sebevědomě vystupovat a většina kolegů a kolegyň se přizpůsobovala novému proudu. Tehdy mu byla vzata výuka politické výchovy a uvažovalo se o jeho propuštění.
V té době počala reorganizace školství a byla uzákoněna myšlenka jednotné školy v duchu proletářského internacionalismu. Lidé se rozdělili, kamarádství mnohých skončilo, mnoho známých pedagogických osobností z Brna zmizelo. Dva týdny před začátkem školního roku 1949–1950 mu bylo nabídnuto jiné místo – na měšťance ve Sloupě. Učitelé byli v té době nuceni absolvovat školení z vědeckého materialismu a školní inspektoři dohlíželi, aby výuka probíhala v duchu propagandy.
Ve školním roce 1950–51 probíhaly vlny zatýkání a politických procesů. Před koncem školního roku byl pan učitel Gajdoš opětovně vyzván k aktivní spolupráci s režimem, kterou odmítl. Následovalo další přeložení – do Černé Hory.
Leden 1952 byl kritický pro celou rodinu. Sestra Drahomíra tajně opustila republiku, nebyla již schopná snášet opakované výslechy StB a šikanu. To znamenalo konec pedagogické činnosti pana Gajdoše. Po prázdninách mohl pracovat už jen jako pomocný dělník – vazač v expedici novin ČSL v Typosu v Brně. Později převzal filiální prodejnu na Masarykově třídě, kde pracoval jako účetní, prodavač novin, střihů, devocionálií a knih z nakladatelství Vyšehrad. Když přišlo „Pražské jaro“ v roce 1968 a režim se začal uvolňovat, uveřejnil v Lidové demokracii krátkou noticku, ve které žádal postižené pedagogy, aby se ozvali – a navrhl jim setkání. Na tuto výzvu odpovědělo velmi mnoho učitelů (jeden z dopisů uveřejňujeme – viz níže, pozn. red.). Vzniklo Sdružení křesťanských pedagogů a pan Gajdoš připravil pro tisk článek o průběhu jeho činnosti a požadavcích. Bylo žádáno, aby žáci i studenti křesťanských vyznání dostali plné právo na vyučování náboženství a nebylo jim pro jejich přesvědčení bráněno ve studiu.
Tehdy přišly první překážky – byl kárán vedením ČSL za přílišnou iniciativu. Nevzdal se však a dosáhl přijetí delegace učitelů u ministra školství. Tam jim byl přislíben opětovný návrat do škol.
Rozčarování přišlo v podobě okupace 21. srpna 1968. Tehdy měl pan Gajdoš zajištěné místo učitele v Kunštátu, kde také nastoupil a působil tři roky, než byl opětovně v období „normalizace“ vyhnán.
Později se dokázal teologickým studiem připravit na svátost kněžství v řeckokatolické církvi. Zadostiučinění a rehabilitace se již nedočkal, v roce 1984 podlehl nemoci. Jeho život byl svědectvím poctivé víry a statečného postoje v těžkých obdobích života.


Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay