Od monarchů k pastýřům

Vydání: 2014/39 Papež František v Zemi orlů, 23.9.2014, Autor: Jan Paulas

Proměnu papežství od Pia IX. až po Františka zachycuje kniha historika JAROSLAVA ŠEBKA Papežové moderního věku, kterou vydalo nakladatelství Čas.
 
 
Papež Pius XII. ještě jako apoštolský nuncius v Německu při loučení na letišti. Snímek archiv Jaroslava Šebka
 
O papežích vyšlo v posledních dvaceti letech už několik knih. Čím je ta tvoje zvláštní?
 
Je pravdou, že vyšla celá řada životopisů papežů, v nichž jsou většinou představeni od svého prvopočátku, kdy převzal úřad sv. Petr. Já jsem se ale rozhodl napsat knihu jen o papežích moderní doby až po žhavou současnost. Přiznám se, že mě k tomu vedly i žádosti od řady lidí mimo církev, které samozřejmě souvisí také s tím, jak výrazně i na nekatolickou veřejnost zapůsobil nástup papeže Františka. Nicméně už samotný fakt, že tři papežové moderní doby jsou svatořečeni (dva přitom ve velmi krátkém čase) a jedno blahořečení se připravuje, svědčí o tom, že ve 20. století seděly na Petrově stolci opravdu výrazné osobnosti a že si tato etapa papežství svoji knihu zaslouží.
 
V čem je 20. století v pohledu na papežství tak zajímavé?
 
Během této doby se odehrálo tolik výrazných změn, které se často neuskutečnily za celá staletí. Už jenom rezignace Svatého otce přišla po dlouhých 800 letech. Nebo letos byli svatořečeni dva papežové za účasti dvou žijících papežů. Ale především – a to je rysem celého 20. století – papežství opouští pozice světských vládců a získává čím dál více podobu pastýřskou. A snad to není patetické, když řeknu, že s otevřenou náručí pro celé lidstvo. Z tohoto důvodu jsem v knize zmínil i papeže Pia IX., s nímž končí církevní stát a pozice papeže jako monarchy.
 
Můžeme vlastně říci, že základy moderního papežství se rodily ve vězení, resp. v době, kdy byl papež vatikánským vězněm...
 
To říkáš s velkou nadsázkou, ale skutečně – základy moderního papežství jsou položeny v okamžiku, kdy na podzim 1870 vstupují do Říma italské královské oddíly, a papež se prohlašuje vatikánským vězněm. A skoro šedesát let se musí řešit tzv. římská otázka, která končí vytvořením vatikánského městského státu.
 
Jsou papežové moderní doby, o nichž už publikace vyšly – Pius X., Pius XII., Jan XXIII. či Jan Pavel II. Jsou ale papežové, kteří jsou trochu ve stínu. A možná neprávem. Kdo je takovým „neobjeveným“ papežem?
 
Naprosto neznámou a neprávem přehlíženou veličinou je papež Benedikt XV., tvůrce mírových deklarací na ukončení 1. světové války. Za jeho pontifikátu byl vydán i nový kodex kanonického práva, který výrazně změnil vztahy mezi státem a církví také u nás. Do té doby měli třeba rakouští císařové právo výběru biskupa, jehož papež pouze potvrzoval. A toto exkluzivní právo bylo právě v době vydání kodexu za Benedikta XV. zrušeno, což vyvolalo konflikty i s československou vládou po roce 1918.
 
Málo se ví ještě o Piu XI., i když to byl velmi výrazný papež. Trochu ve stínu stojí také Pavel VI. a pochopitelně Jan Pavel I., který byl papežem jen 33 dní.
 
V knize dále mapuješ vztah jednotlivých papežů k českým zemím. Jak ses k těmto informacím dostal? A překvapilo tě něco?
 
Právě tato etapa byla pro mě velmi objevná, protože jsem mohl vycházet z původních archivních materiálů, zejména ve Vatikánském archivu. Bylo to dobrodružné poznání, když přede mnou najednou vyvstávaly známé politické a společenské události v naprosto novém světle.
 
Co mě třeba opravdu překvapilo, bylo velmi ostré odsouzení nacionálních hnutí mezi německými katolíky v meziválečné době. Je zajímavé, že už v roce 1934, tedy těsně před parlamentními volbami, vyjadřuje tehdejší nunciatura v Praze obavy, že Henlein je pouze Hitlerovým stínem. Takže jsem viděl, jak jasnozřivě Svatý stolec chápal třeba nacismus. Jinak v knize samozřejmě zachycuji, jaký vztah měly papežské pontifikáty k autoritativním hnutím té doby – fašismu, nacismu a komunismu. A musím dodat, že všechny pontifikáty měly v sobě velkou dramatičnost, neboť samo 20. století je sled celé řady dramatických událostí, mnohdy s velmi tragickými důsledky.
 
Byl Tajný vatikánský archiv jediným takovým exkluzivním zdrojem informací, nebo ses dostal ještě k jiným?
 
Vedle Vatikánského archivu jsem využíval archivy německé, rakouské a pro období komunismu i materiály z depozitů Národního archivu, kde jsou uloženy fondy vrcholných komunistických orgánů. Zajímavý byl třeba vývoj vztahu mezi Vatikánem a československou vládou v 60. letech a na začátku normalizace, kdy Vatikán nakonec musel požadavkům komunistické strany spíše ustoupit. Myslím, že výsledky jednání byly výhodné především pro tehdejší komunistickou nomenklaturu a už méně pro církev u nás. Ale je třeba mít na paměti, že komunistický stát byl tehdy neprobádaným terénem, kde neplatily žádné diplomatické zkušenosti. Když sem tehdy kardinál Casaroli přijel, připadal si trochu jako Alenka v zemi za zrcadlem.
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Články

Diskuse

MONARCHIE LEPŠÍ LIBERÁLNÍHO ATEIZMU Nyvlt 24.9.2014 10:30
Monarchický způsob není sprosté slovo, je to pouze Michal 23.9.2014 22:18
Zajímavé..... humila 23.9.2014 12:09
Re: Zajímavé..... Servitor 23.9.2014 17:41
Re: Zajímavé..... Nyvlt 24.9.2014 10:19

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 49 29. listopadu – 5. prosince 2016

Církev se staví na vlastní nohy

Jak si stojí ekonomika římskokatolické církve po majetkovém narovnání? Shrnutí přinesli její představitelé na historicky první tiskové konferenci o hospodaření církve minulý týden.

celý článek


Stane se přímluvcem v nebi?

Je to sedmdesát let, co se ujal stolce svatého Vojtěcha. Po koncentračním táboře v Dachau ho nicméně čekaly další krušné chvíle, které mu připravili komunisté.

celý článek


Vše se vyřeší v Otcově náruči

Na závěr Svatého roku milosrdenství, na slavnost Krista Krále 20. listopadu, podepsal papež František apoštolský list Misericordia et misera (Milosrdenství a ubožačka).…

celý článek


Odcházím, protože jsem unavený

Nový církevní rok začíná jako emeritní biskup. O uvolnění z funkce požádal předčasně, zájem o farnosti v pražské arcidiecézi přesto neztrácí. Biskup KAREL HERBST SDB.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay