Ochránci nad propastí

Vydání: 2019/39 Tři národy ve Zlatých Horách, 24.9.2019, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma 39

Ten levný barvotiskový obrázek dostal v dětství snad každý: zobrazuje dvě nebojácné děti nad strží, které ochraňuje anděl. Hodnota takového výjevu je ovšem nedocenitelná – do celého dalšího života si odnášíme vědomí ochrany Božího posla.


Jedno z nejznámějších zpodobnění anděla strážce. Repro KT

„Církev uctívá anděly, kteří pomáhají na pozemské pouti a kteří chrání každou lidskou bytost,“ píše se mj. v Katechismu katolické církve (par. 350). Žijí s námi tedy každý den, a přitom – jak moc je známe? Dne 2. října budeme slavit jejich památku.

Není anděl jako anděl

V záplavě všech možných esoterických bytostí, které na nás dneska odevšud vyskakují, je ovšem musíme trochu hledat. A aby toho nebylo málo, anděl-ochránce je také častým a vítaným obchodním artiklem. Nejrůznější baculaté, či naopak protáhlé okřídlené postavy na nás často shlíží z pultů obchodníků. Je okřídlená postavička svírající v dlaních srdce či čtyřlístek naším opravdovým průvodcem, který nás nejen ochrání nad strží, ale také vnukne bezpečnou cestu směřující ke Kristu?

Teoložka sr. Veronika Katarína Barátová je autorkou knihy Není anděl jako anděl. Podle ní andělé Boží prioritně slouží Bohu, jsou mu podřízeni a z tohoto titulu pak slouží všem lidem, bez ohledu na jejich vyznání. Jejich úkolem je vést k Bohu a ke spáse. A to je přesně to poznávací znamení, které nám ukáže lacinou náhražku anděla od jeho pravé podoby – správná úcta k andělům je vedena poutem k Ježíši Kristu. Když anděly uctíváme bez této vazby, dokonce se podřizujeme jim samotným, stávají se náhražkou celého duchovního života, což potom není v pořádku.

Stěžejní je vazba na Ježíše Krista

A ještě jedna zajímavá vlastnost podle teoložky Barátové doprovází „pravé“ anděly – nepotřebují být viděni. Oni sami jsou totiž velmi nenápadní – oproti kýčovitým a často na první pohled nápadným esoterickým bytostem.

„Anděl od nás jen žádá, abychom mu naslouchali a brali jej vážně. Jenom toto: respektovat a naslouchat. Respektovat tohoto průvodce a naslouchat mu, to se nazývá poddajnost. Křesťan má být poddajný Duchu Svatému. A poddajnost Duchu Svatému začíná poddajností radám tohoto průvodce na naší cestě,“ podotkl papež František v jednom ze svých ranních kázání. K takové správné poddajnosti nám podle něj pomohou zase děti – třeba zrovna ty z barvotiskového obrázku, protože „kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském“ (Mt 18,4).

Tak nebojme se strží! Děti nám ukážou, jak důvěřovat našemu průvodci a Božímu poslu.

KAROLÍNA PEROUTKOVÁ
 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Doma, Přílohy



Aktuální číslo 5 28. ledna – 3. února 2020

Ztráta paměti ničí budoucnost

V pondělí 27. ledna uplynulo 75 let od osvobození Osvětimi. Představitelé církve i světoví politici se minulý týden sešli u památníku Jad Vašem v Jeruzalémě a v osvětimském…

celý článek


Schönborn slaví 75 let

„Toto ‚prodloužení hry‘ chápu jako pověření darovat tento čas Pánu,“ reagoval kardinál Christoph Schönborn poté, co papež František nepřijal jeho rezignaci.

celý článek


Kněží z Evropy poměří síly ve futsalu

Mistrovství Evropy ve futsalu, tedy halovém fotbalu, kněží se letos koná v Česku. Zápasy se budou hrát už v druhé polovině února v Praze a v Říčanech u Prahy.

celý článek


Za záchranu sester nabídla život

Beatifikační proces služebnice Boží Marie Rosy Vůjtěchové začal v Rajhradě na sklonku loňského roku, téměř 75 let od její smrti. Vzhledem k charismatu tiché služby…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay