O víře, která přemáhá svět

Vydání: 2016/21 Plná katedrála uctila Karla IV., 20.5.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Opravdu je pozoruhodné, že jeden malý národ jménem Izrael našel cestu k víře v jediného Boha. Neboť byl obklopen velkými říšemi, které ho ve své pohanské rozpínavosti neustále ohrožovaly. Na rozdíl od nich Izraelité důvěřovali vedení a ochraně Hospodina a tato víra jim pomáhala přežít, i když byli několikrát vyhnáni ze svých domovů a nuceni sloužit jako otroci. Vlastní rozdíl mezi vírou Izraele a náboženstvími okolních národů nespočíval v počtu uctívaných bohů – jeden Bůh proti deseti, dvaceti nebo třiceti bůžkům pohanů, ale byl hlubší: mnoho pohanských bohů bylo vytvořeno člověkem, který je uctíval, i když šlo o bezmocné výtvory lidské fantazie, které nemohly nijak ovlivnit chod věcí. Vždyť i dnes uctívají mnozí své bůžky v podobě moci, peněz, nadvlády nad druhými, zneužití sexuality apod. Izrael vlivem proroků postupně poznával, že Hospodin není součástí tohoto světa, neboť je pravým Tvůrcem, z jehož rukou vyšel vesmír a vše, co v něm existuje. Jako křesťané sdílíme tuto víru v jediného Boha Abrahamova, Izákova a Jákobova, který vyvedl svůj lid z Egypta a chránil jej při jeho putování pouští, takže ho Izrael pojmenoval krásným jménem „Otec“.

Tuto základní zkušenost blízkosti, lásky a ochrany, kterou Izraelité měli s Hospodinem, dovršil a naplnil ještě v daleko větší míře Ježíš Kristus. Jeho učedníci šířili radostnou zvěst, že tento Ježíš je přislíbeným Božím Slovem, a kdo vidí jeho, vidí Otce, který je skrze něho ve světě přítomen. O Letnicích k tomu přistoupila další, hluboká zkušenost: Ježíš jim poslal svého Ducha, který do nich vstoupil, aby je ujistil o stálé Boží přítomnosti, hlubší než když předtím svého Pána po tři roky doprovázeli a mohli ho vidět a naslouchat mu. Takže i my spolu s celou církví věříme v ustavičnou Ježíšovu přítomnost skrze Ducha Svatého a vidíme v tom jedinečný důkaz neustávající Boží lásky ke všem lidem bez rozdílu. V té souvislosti nás může napadnout, proč mnozí současníci tuto pravdu o trojjediném Bohu odmítají nebo ji špatně chápou. Může to souviset s jejich nesprávným pojímáním pojmu „společenství“. Neviditelný Bůh sestoupil v podobě Syna na svět a ten po návratu k Otci posílá Ducha, který se projevuje jako základní, ustavující a spojující síla v každém opravdovém společenství, ať jde o rodinu, farnost nebo skupinu, která se setkává v tomto Duchu; je přítomen v každém shromáždění věřících, které se mu otvírá, jak o tom ostatně svědčí celé Písmo. Vhodně to vyjádřil biskup Atanáš: Všechno, co Duch jednotlivě rozděluje, je Otcovým darem skrze Slovo; neboť vše, co patří Otci, je zároveň Synovo. A tedy také to, co v Duchu dává Syn, je vlastním darem Otcovým. A podobně: jestliže v nás přebývá Duch, přebývá v nás rovněž Slovo, od kterého jsme Ducha přijali, a ve Slově také Otec. A tak se v nás naplňuje, co bylo řečeno: „Půjdeme k němu a učiníme si u něho příbytek“ (Jan 14,23).

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay